Nedávno zveřejněná studie se věnovala příčinám recesí a střídání hospodářských cyklů. Tvrdí, že znovu vstupujeme do věku častějšího střídání recesí a konjuktur.
Výzkumníci Deutsche Bank prozkoumali celkem 323 let historie trhu z hlediska hospodářských recesí a střídání ekonomických cyklů a a využili k tomu data zemí G7. Jejich výzkum ukázal na některé vzorce a tvrdí, že vstupujeme do volatilní éry v souvislosti s umělou inteligencí a technologickou změnou.
Hospodářská recese může mít různé příčiny a přichází v nejrůznějších podobách a velikostech. Některé jsou poměrně běžné, například zpřísnění měnové politiky nebo zhroucení spekulativní bubliny. Jiné jsou ojedinělejší, jako např. pandemie nebo jiná přírodní katastrofa. Historicky bylo několik recesí také důsledkem válek a geopolitických otřesů, i když jejich četnost a intenzita se v posledních cyklech snížila.
Za posledních patnáct let jsme byli svědky dvou hospodářských recesí: globální finanční krize a pandemie Covid-19. S ohledem na historický vývoj byla ale současná etapa velkého růstu ojedinělá. Například ve století po roce 1854, kdy začíná datování hospodářského cyklu v USA, jenom jedna hospodářská expanze trvala déle než 5 let. Hospodářské recese byly v minulosti tedy mnohem frekventovanější. Výzkumníci zjistili, že před rokem 1982 trvala průměrná hospodářská expanze jen 2,8 roku a celkově se 35 % času nacházelo v recesi. Za posledních 40 let zažily USA, Německo a Francie každá pouze čtyři recese, zatímco Spojené království a Kanada pouze tři. Recese jsou méně časté.
Důvodů pro to je řada. Současné hospodářství diverzifikovalo zemědělství, války jsou vzácnější a v posledních desetiletích se také politici snaží o zásahy, které by recese zkrátily nebo omezily. Tento přístup naráží nicméně na svoje limity v souvislosti s vysokým soukromým i veřejným zadlužením, které podle autorů omezuje manévrovací prostor protirecesních politických kroků v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že na inflaci nadále působí několik faktorů, může v nadcházejících letech dojít k většímu kolísání úrokových sazeb, a tím i k většímu kolísání hospodářských cyklů.
Z toho podle názoru autorů vyplývá pravděpodobnost, že se cykly konjunktury a recese budou pravidelněji opakovat, protože tvůrci politik budou mít více omezení, pokud jde o inflaci a zadlužení.
Význam umělé inteligence je podle autorů zásadní. Technologické inovace v dějinách na jednu stranu umožnily růst produktivity, ale na druhou stranu vedly ke střídání konjuktur a recesí. Platí to pro akciový trh, kde je větší tendence k bublinám a jejich prasknutí, a pro širší ekonomiku.
Období rychlejších inovací se v dějinách vyznačovala volatilitou trhů i hospodářství. Posledních několik dekád se vyznačovalo nízkou produktivitou a intervencionistickými politikami, tvrdí autoři z Deutsche Bank. Tato doba tak byla protikladem vývoje s dlouhými hospodářskými cykly a nízkým růstem. Díky kombinaci makro a technologických faktorů se tedy zdá, že se hospodářský cyklus vrací. V historii se tato období rychlých inovací často vyznačovala větší volatilitou trhů a ekonomiky.
Pokud jde o zažehnutí recese, nikdo nemá větší palebnou sílu než centrální banky, což potvrzuje řada výzkumů. Změny úrokových sazeb, které provádějí, mají obrovský vliv na to, zda ekonomika poroste nebo klesne – a o kolik. V případě USA lze hovořit o tom, že zvýšení úrokových sazeb buď o 1,5 procentního bodu během jednoho roku, nebo o 2,5 procentního bodu během dvou let, zvyšuje šanci na to, že během následujících tří let dojde k recesi. Tento vztah je v USA silnější než v případě Velké Británie, Francie nebo Německa.
Dalším zjištěním je, že hospodářské recese netrvají příliš dlouho. Analýza celkem 11 hospodářských cyklů od roku 1950 ukazuje, že recese obvykle trvala od dvou měsíců až po 18 měsíců, přičemž průměrná doba trvání se pohybovala kolem 10 měsíců. Před rokem 1982 rostla ale ekonomika solidním tempem 3,7 % i navzdory tomu, že třetina času z toho představovala recesi. Nicméně v posledních dekádách toto tempo vyspělým ekonomikám i v době růstu chybí.
Během hospodářských recesí se nejlépe daří těm sektorům ekonomiky, které mají vysoké dividendové výnosy a dluhopisům. Akcie začínají padat obvykle šest nebo sedm měsíců před propadem ekonomiky. Často se vzpamatují také dříve, než dojde k novému oživení. Obecně platí, že sektory spotřebního zboží a veřejných služeb mají tendenci překonávat výkonnost celého trhu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.