Si Ťin-pching a Biden se mají sejít na summitu APEC

Americký prezident Joe Biden se 15. listopadu setká s prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v San Francisku. Podle mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreové půjde při rozhovorech o udržení otevřených komunikačních kanálů.

Od rozhovorů mezi Bidenem a Si Ťin-pchingem se neočekává žádný zásadní průlom, protože konflikty mezi oběma zeměmi jsou příliš složité, uvedla německá Tagesschau. Kromě sporných otázek budou diskutovat také o globálních politických otázkách, jako je válka v Gaze. Biden pravděpodobně vyzve čínského prezidenta, aby uplatnil svůj vliv na Írán. Írán je totiž považován za ochrannou mocnost teroristických milicí Hamás v pásmu Gazy, které 7. října zaútočily na Izrael. Diskutovat se bude pravděpodobně také o válce na Ukrajině a také o dodávkách zbraní ze Severní Koreje do Ruska.

Oba prezidenti se zřejmě nevyhnou otázce Tchaj-wanu.

Bývalý velvyslanec USA v Číně Max Baucus zmínil pro noviny South China Morning Post, že „Spojené státy sice trvají na tom, že dodržují politiku jedné Číny a neuznávají samosprávný ostrov jako samostatný stát, ale zvýšily prodej zbraní a zintenzivnily kontakty mezi vládami s Tchaj-pejí, což vyvolalo některá z nejintenzivnějších cvičení Pekingu s ostrou palbou v okolí Tchaj-wanu“. Americké válečné lodě rovněž pokračují v plavbách přes Tchajwanskou úžinu.

V srpnu Biden poprvé schválil prodej zbraní Tchaj-wanu v rámci programu, který je obvykle vyhrazen suverénním státům, a podepsal Kongresem podporovaný zákon o posílení hospodářských vazeb s Tchaj-wanem, což vyvolalo silné protesty Pekingu.

Baucus dále poznamenal, že jen málo amerických zákonodárců má k Číně co konstruktivního říci. Politické klima ve Washingtonu ohledně Číny bylo kvůli obavám z jejího vzestupu „tak toxické“, že by to mohlo ohrozit řád zavedený v USA po druhé světové válce.

Takové klima by mohlo vést k mnoha nedorozuměním a nejistotám v bilaterálních vztazích, ale také by mohlo být schopno vysvětlit mnohé přístupy USA vůči Číně (např. omezení vůči čínskému telekomunikačnímu gigantu Huawei).

Technologie se staly středobodem dvoustranného soupeření, protože USA s odvoláním na obavy o národní bezpečnost zvyšují kontrolní opatření zaměřená na čínský sektor špičkových technologií. Tato opatření zahrnují zákaz společnosti Huawei, omezení vývozu čipů do Číny a kontroly investic. Očekává se, že nová omezení se zaměří také na oblasti, jako je umělá inteligence a kvantová výpočetní technika.

Ilustrační obr.: United States Department of State, Public domain, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.