Tisíce demonstrantů se v neděli v Paříži připojily k francouzským zákonodárcům. Cílem protestů bylo společně odsoudit nárůst antisemitismu ve Francii.
Protest, který svolali vůdci dvou komor francouzského parlamentu, byl podle francouzských úřadů vyvolán trojnásobným nárůstem počtu antisemitských incidentů ve srovnání s celým rokem 2022 od útoku Hamasu na Izrael. “Naším dnešním programem je… totální boj proti antisemitismu, který je v rozporu s hodnotami republiky,” řekl televizi předseda Senátu Gerard Larcher, který demonstraci zorganizoval spolu s předsedkyní dolní komory Yaël Braun-Pivetovou. V čele pochodu stály politické osobnosti včetně premiérky Élisabeth Borneové a bývalých prezidentů Françoise Hollanda a Nicolase Sarkozyho s transparentem s heslem „Za republiku, proti antisemitismu“. Několikrát zazpívali francouzskou hymnu. Policie odhaduje, že se nedělního pochodu zúčastnilo 105 000 lidí. K udržení bezpečnosti bylo nasazeno více než 3000 policistů a četníků. “Měli jsme prarodiče, kteří unikli transportu do koncentračních táborů, naštěstí tu nejsou, aby viděli, že (antisemitismus) je zpět,” řekla jedna z účastnic, třicátnice Laura Cohenová. “V roce 2023 bychom se neměli muset schovávat,” dodala s tím, že její rodina plánuje odstranit své jméno z interkomu ve svém domě a mezuzu (židovský náboženský předmět) ze svých dveří.
Ve Francii žije kolem 500 000 Židů, kteří tvoří největší komunitu v Evropě. “Každý by měl mít pocit, že „je jeho věc” bojovat proti protižidovským pocitům, prohlásil hlavní francouzský rabín Haim Korsia pro rozhlasovou stanici Radio J. Útok Hamasu ze 7. října zabil v Izraeli podle izraelských představitelů asi 1200 lidí, většinou civilistů, zatímco armáda uvádí, že 240 lidí bylo zajato jako rukojmí. Izraelská letecká a pozemní kampaň v reakci na to si podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamasem vyžádala v Gaze více než 11 000 mrtvých. Francie od útoku zaznamenala téměř 1250 antisemitských činů. V předvečer pochodu prezident Emmanuel Macron – který se v neděli nezúčastnil – odsoudil „nesnesitelné oživení bezuzdného antisemitismu“ v zemi. “Francie, kde se naši židovští občané bojí, není Francie,” napsal v dopise zveřejněném v deníku Le Parisien. Macron odsoudil „zmatek“ kolem shromáždění a řekl, že jej někteří politici „využívají“ pro své vlastní účely. Na mysli měl zřejmě zástupce krajních politických stran. Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová, která se při svém příchodu také setkala s protestujícími, prohlásila, že pochod by měl sloužit také k boji proti “islámskému fundamentalismu”, což je oblíbené téma její protiimigrační strany. Le Penová řekla novinářům, že se účastní pochodu, a jakékoliv námitky označila za “malicherné politické hádky”.
Levicová strana La France Insoumise (LFI) akci bojkotovala, její lídr Jean-Luc Melenchon odmítl pochod jako setkání „přátel bezpodmínečné podpory masakru“ Palestinců v Gaze. Též vůdce komunistů (PCF) Fabien Roussel prohlásil, že “nebude pochodovat po boku” RN. Ostatní levicové strany a mládežnické a právnické organizace pochodovaly pod společným transparentem odděleným od krajní pravice. Premiérka Borneová v neděli prohlásila, že “na pochodu není místo pro pozérství”, a na X napsala, že “jde o zásadní bitvu za národní soudržnost”. Borneové vlastní otec přežil nacistický tábor smrti Osvětim v okupovaném Polsku, aby si v jejích 11 letech vzal život. Mezi dlouhým seznamem nedávných antisemitských činů je i incident z 31. října, kdy pařížská prokuratura vyšetřuje budovy ve městě a na předměstích, které byly polepeny desítkami Davidových hvězd. Graffiti, které vyvolalo vzpomínky na nacistickou okupaci Paříže za druhé světové války a deportace Židů do táborů smrti, bylo široce odsouzeno. Výše popisovaný pochod se pak konal den poté, co v Paříži demonstrovalo několik tisíc lidí pod heslem “Zastavte masakr v Gaze”. Levicoví organizátoři vyzvali Francii, aby “požadovala okamžité příměří” mezi Izraelem a bojovníky Hamásu.