Ukončení těžby uhlí, ropy a plynu je považováno za klíčové v boji proti klimatické krizi. Na klimatické konferenci v Dubaji však pravděpodobně nedojde k žádnému usnesení. Jednání začínají ve čtvrtek.
Na konferenci COP21 v roce 2015 se svět dohodl, že do roku 2050 omezí globální oteplování na 1,5 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Podle vědeckých poznatků musí být emise do roku 2030 sníženy na polovinu, aby se tento cíl dodržel. Na splnění tohoto cíle máme pouze dalších sedm let. COP28 ve Spojených arabských emirátech je vynikající příležitostí k přehodnocení, restartu a změně zaměření klimatické agendy.
Poprvé se jednání zúčastní Svatý stolec. Přítomnost papeže v Dubaji na konferenci OSN o změně klimatu je nesmírně důležitá a Svatý stolec se poprvé zúčastní jednání jako strana, nikoliv jako pozorovatel, a bude mít v jednáních aktivní roli, nikoliv jen morální nátlak.
Výběr Emirátů jako místa konání této významné mezinárodní akce však vyvolal vlnu kritiky, zejména ze strany ochránců životního prostředí.
Ti požadují konkrétní opatření proti globálnímu oteplování. Kontroverze pramení především ze skutečnosti, že Spojené arabské emiráty jsou významnými producenty ropy, z nichž se denně vytěží přibližně 4 miliony barelů ropy. Tato produkce, prodávaná a spotřebovávaná po celém světě, přispívá k emisím skleníkových plynů, které podporují změnu klimatu, jak vysvětluje Jon Gambrell, ředitel zpravodajství agentury AP.
Navíc je zpochybňována volba Sultána Ahmeda Al Džabera, generálního ředitele emirátské ropné společnosti ADNOC (Abu Dhabi National Oil Company), předsedat této významné akci. Jeho jmenování vyvolalo otázky ohledně neutrality rozhodnutí přijatých na COP28 a podnítilo debatu o vazbách mezi ekonomickými zájmy a skutečným pokrokem v oblasti životního prostředí.