V postoji k jaderné energii se neshodnou občané a neshodnou se ani země. Švýcarsko mělo v plánu od ní upustit, nyní však zaznívají úplně jiné názory.
V souvislosti s obavami z klimatické a energetické krize se zdá, že se jaderná energie v Evropě opět stává důvěryhodnou alternativou. A nejen v Evropě. Japonsko, kde v roce 2011 došlo k havárii ve Fukušimě, znovu spustilo své reaktory, další země je staví (zejména Čína, Indie a Rusko) a jiné zvažují (Polsko, Rumunsko a Jižní Korea) nebo rozšiřují jaderná zařízení (Francie, Belgie a Finsko). Na klimatických jednáních COP28 v Dubaji byly Spojené státy, Velká Británie, Francie, Ghana a Švédsko mezi více než 20 zeměmi, které v sobotu podepsaly prohlášení, jehož cílem je ztrojnásobit kapacitu jaderné energie do roku 2050 v rámci úsilí o dosažení nulových čistých emisí. Celosvětová kapacita jaderných elektráren nyní činí 370 gigawattů a reaktory provozuje 31 zemí. Příznivci jaderné energie tvrdí, že jde o čistý, bezpečný a spolehlivý doplněk větrné a solární energie. Podle loňské zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je jaderná energie zásadní pro dosažení cílů v oblasti emisí uhlíku stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015. Tato otázka však zůstává kontroverzní. Ztrojnásobení kapacity jaderné energie do roku 2050 by především vyžadovalo obrovské investice a v západních zemích, které disponují téměř třemi čtvrtinami celosvětové jaderné kapacity, tyto investice stagnují (důvodem jsou prudce rostoucí náklady na výstavbu, projekty překračují rozpočet a čelí zpožděním). Kritici tvrdí, že závazek COP28 je nereálný, protože výroba jaderné energie je příliš drahá, riskantní a budování elektráren trvá dlouho. Problémem je i bezpečnost a likvidaci jaderného odpadu.
Jak se situací nakládá Švýcarsko? Situace v alpské zemi byla zprvu jasná. Po jaderné katastrofě ve Fukušimě se švýcarská vláda v roce 2011 rozhodla postupně ukončit využívání jaderné energie. V roce 2017 toto rozhodnutí potvrdilo 58 % švýcarských občanů, když hlasovali pro postupné vyřazení stávajících jaderných elektráren v zemi a zákaz výstavby nových. Nyní se však zdá, že se názory mění. Někteří politici, zejména středopravicoví, se domnívají, že přechod na novou energetiku nelze uskutečnit pouze pomocí solární a větrné energie. Spolková rada doporučuje parlamentu přijmout postulát předsedy Radikálně-liberální strany Thierryho Burkarta, který vyzývá k zachování stávajících jaderných elektráren a zvážit budoucí scénář, kdy by bylo možné postavit nové. V textu se navrhuje, že nové reaktory by mohly být instalovány ve starých jaderných zařízeních. Někteří levicoví a centrističtí politici se naopak dlouhodobě staví proti kvůli obavám z radioaktivity, odpadu a vysokých nákladů. “Nová jaderná elektrárna by byla postavena nejdříve za 20 let, a to je pro energetickou transformaci zjevně příliš pozdě,” tvrdí poslanec za Zelené Bastien Girod. Doba výstavby a náklady na výstavbu nových jaderných elektráren ve Švýcarsku jsou navíc nejisté a politický rámec v současné době chybí. Švýcarsko má čtyři funkční jaderné elektrárny, které vyrábějí zhruba třetinu národní potřeby energie, zatímco přibližně 60 % pochází z vodních elektráren. Odborníci odhadují, že do roku 2050 bude Švýcarsko potřebovat přibližně o 50 % více elektřiny než dnes, zejména kvůli obrovskému nárůstu počtu elektromobilů. Podle průzkumu zveřejněného v březnu 2023 se o něco více než polovina Švýcarů domnívá, že jaderné elektrárny jsou důležité, aby se zabránilo nedostatku elektřiny.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.