Jan Zeman komentuje první kroky nové koaliční vlády v Polsku.
V řádných polských parlamentních volbách 15. října 2023, zvítězila sice dosavadní pravicově konzervativní a euroskeptická a pro Poláky poměrně sociálně citlivá vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), ale parlamentní většinu získala nesourodá skupina liberálních proevropských stran – pravicově liberální Občanská koalice (KO), jejímž jádrem je Občanská platforma (PO) staronového předsedy Donalda Tuska, jež pohltila mimo jiné ultrapravicově liberální Nowoczesnu (součástí KO jsou i polští zelení a dva další drobné subjekty), umírněně pravicově konzervativní koalice Třetí cesta (polští lidovci PSL a hnutí Szymona Hołowni) a umírněně liberálně levicová Nová Levice, tvořená někdejší postkomunistickou Stranou demokratické levice (SLD), hnutí Razem a hnutí Roberta Biedroně. Hnutí Razem se rozhodlo do vlády nevstoupit, ale netopit ji. Do polského Sejmu se dostala ještě pravicově konzervativní Konfederace, vystupující sice rozumně proti polské účasti v ukrajinské válce, ale také se zlým programem zrušení daní až na daň z přidané hodnoty se sazbou pouhých tří procent, což znamená praktické zničení polských veřejných financí, dále s antisemitismem, s nepřátelstvím k homosexuálům apod.
13. listopadu 2023 byl ustaven nový polský Sejm, dolní komora parlamentu. Do svého čela zvolil Szymona Hołowniu. Prezident Andrzej Duda (zvolen za PiS) dal jako první šanci sestavit novou vládu zástupci nejsilnější strany PiS – dosavadnímu premiérovi Mateuszi Morawieckému. Ten sice sestavil novou, značně obměněnou vládu, ale ta nepřekvapivě nezískala 11. prosince 2023 důvěru. 12. prosince byl prezidentem pověřen sestavením nové polské vlády dvojnásobný polský expremiér, expředseda Evropské rady a staronový šéf Občanské platformy Donald Tusk. Ten vzápětí představil novou polskou vládu proevropské koalice, která ještě téhož dne, bez programového prohlášení, získala důvěru polského Sejmu. Bylo to na hranici ústavnosti, ale kdo by se nyní s právní čistotou, jejíž časté porušování ze strany dosavadní vlády PiS právem tolik kritizovali, zdržoval.
Nová koaliční vláda je silně nesourodá. Čtyři její účastníky spojuje jen odpor k vládě PiS a tzv. „proevropskost“, tedy snaha jít maximálně v souladu s rychle upadající Evropskou unií. Proto také záměry vlády nejsou příliš jasné. Samotná koaliční dohoda zúčastněných stran je velice obecná, fádní. Klasický koaliční kompromis, kterým účastníci zdůvodní, proč své (často neupřímné) předvolební sliby dané voličům nemohou plnit. Základy nové vlády jsou tudíž značně vratké.
Zatímco vlády PiS (2015–2023) se orientovaly na Spojené státy americké, Tuskovy vlády se orientovaly a orientují na EU. Výjimkou je staronový ministr zahraničí Radosław Sikorski, známý svým zlým angažmá na krvavém kyjevském Majdanu a následné delegalizaci Ukrajiny. Jako europoslanec poděkoval USA za zničení plynovodů Nord Stream 26. září 2022, přestože dopady tohoto teroristického činu na EU jsou velmi zlé. Pravda, po ruském útoku na Ukrajinu 24. únoru 2022 se sama EU stala zjevným vazalem USA a svěřené integrační seskupení nemilosrdně ničí, takže v orientaci na USA a EU zas tak velký rozdíl není.
Obří jásot polských proevropských médií, navzdory špatné polské situaci, doplněné otřesnou kulturní vložkou poslance Konfederace Grzegorze Brauna (hasicím přístrojem spáchal v Sejmu antisemitskou výtržnost, po níž jedna osoba skončila v nemocnici), podle mého názoru není na místě. Problémů má Polsko mnoho. Jejich řešení se ale nerýsuje. Nová vláda nejspíš přidá další vážné problémy. Očekávání směřování nové polské vlády stěžuje, že je složena, až na Tuska a Sikorského, z méně známých politiků.
Podpora Ukrajiny
Polsko patří k nejhorlivějším podporovatelům Ukrajiny v její válce s Ruskem. Investovalo do vojenské i civilní podpory Ukrajiny množství zbraní a peněz. Pro Polsko je podstatné, že peníze investované do války na Ukrajině chybí, kam se podíváš. Další obří peníze Polsko investovalo do své armády. Jen smlouvy na nákup tanků Abrams a vrtulníků Atape znějí na 18,15 mld. dolarů. Výstavba základen pro vojska USA znamená velké riziko, že v případě většího vojenského konfliktu bude Polsko zničeno bez ohledu na původ konfliktu.
Polské válečné angažmá na Ukrajině, realizovaná vládní stranou PiS, podporovaly politické strany nové vládní koalice s výjimkou opoziční Konfederace. Pro polskou umírněnou Levici je to velká ostuda, ale tak to ve stranách Socialistické internacionály chodí. Také Konfederace je rusofobní. Spočítala si ale zničující důsledky této podpory pro Polsko včetně negativních dopadů na možnost snižovat daně. O tuto zásadní otázku se ale v předvolební kampani prakticky nebojovalo (Konfederace byla médii ignorovaná a zesměšňovaná), nejinak je tomu dnes. Je tu otázka, z čeho brát a nekrást, o rostoucím zadlužení Polska a hrozbě zhroucení ukrajinských vojsk nemluvě. Celkem vzato, na postavě nového polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze z PSL dvakrát nezáleží.
Migrace
Maďarsko a Polsko za vlády PiS na Evropské radě zablokovaly pro členské státy EU zničující pakt o migraci. Otázkou je, zda tak bude postupovat i polská vláda D. Tuska, když se tak hlásí k proevropskosti. Polsko má aktuálně vážné problémy s uprchlíky z Ukrajiny v počtu snad něco před jeden milion. Přerozdělování převážně muslimských migrantů ze západní či severní Evropy by bylo i pro Polsko zničující.
Právo žen na potrat
Právo žen na potrat bude mít podle všeho v „demokratickém“ proevropském Polsku opět smůlu. Mnoho na tom nezmění ani skutečnost, že to byly masové protesty žen proti dalšímu zpřísnění beztak velmi přísného a nesmyslného protipotratového zákona, které umožnily současné koalici dostat se k moci. Konkrétně, Nová Levice chtěla potraty liberalizovat, PO zájem o liberalizaci potratů spíše předstírala s cílem získat hlasy žen (reálně je jí to spíš jedno). Třetí cesta změny nechce, takže k liberalizaci potratového zákona nejspíš nedojde. Nová polská vláda se nejspíš jen pokusí zrušit zpřísnění protipotratového zákona z roku 1993 (tzv. historický kompromis, historický podraz na ženy), pokud Ústavní soud Polska dovolí. Zrušení tohoto zákona vládou SLD a PSL v roce 1996 rok poté zrušil coby protiústavní polský Ústavní soud. Tentýž soud na podzim 2020 inicioval poslední zpřísnění protipotratového zákona s tím, že právo ženy na potrat v případě, že hrozí narození postiženého dítěte, je protiústavní (?!).
Zmírnění zákona proti potratům patří údajně mezi alfu a omegu všech stran nové vládní koalice. Nezdá se, že to bude tak horké. Zdůvodní se to nemožností umravnit polský Ústavní soud, nejen v otázce práva žen rozhodovat o svém těle.
Energetika a klima
Idiotské rozhodnutí nové polské vlády Solidarity ze 4. září 1990 nezprovoznit prakticky dokončenou jadernou elektrárnu 4 x 440 MWe v Żarnowieci západně od Gdyně s podivným zdůvodněním, že chaos (vyvolaný) v Polsku (právě Solidaritou) je tak velký, že by nemohli garantovat její bezpečný provoz, na dlouho zabetonovalo polskou energetiku na uhelné bázi, s vážnými negativními dopady na životní prostředí a klima. I dnes se na polské výrobě elektřiny a tepla podílí uhlí asi 70 %, což je v rámci EU zdaleka nejvíc. Je pravda, že od té doby bylo v Polsku dost vlád různé orientace. Je též pravda, že si s tím žádná polská vláda neporadila.
Polská vláda M. Morawieckého loni podepsala dohody o výstavbě dvou jaderných elektráren v Polsku, jednu s americkou firmou Westinghouse, druhou s jihokorejskými firmami. Problém je, že Westinghouse za posledních dvacet let dvakrát zkrachoval a žádnou jadernou elektrárnu nepostavil (v USA výstavbu jedné vzdal a výstavbu druhé se snaží dokončit) a Jižní Korea svoje malé modulární reaktory (SMR) teprve vyvíjí. Také výstavba třech nových jaderných bloků Francouzi je varující, byť bezpečnost snad zvládají. Reaktor ve Finsku byl nedávno zprovozněn, ale se zpožděním třinácti let a s dvou a půl násobnými náklady. Sankce za zpoždění Finsku údajně zaplatí. Západ ve výstavbě jaderných elektráren beznadějně zaostal za Ruskem a Čínou, jistě i díky kampaním protijaderných aktivistů.
Polsko na rozdíl od Česka nezakazovalo účast ruských a čínských firem na výstavbě svých jaderných elektráren zákonem. Politika je ale stejná, jadernou bezpečnost prý zaručuje neúčast těch, kteří jaderné elektrárny staví sériově a na rozdíl od západní konkurence to umí. V tomto případě vládne mezi odejitou a novou polskou vládou konsenzus. Lze se důvodně domnívat, že Zelená dohoda pro Evropu, resp. Green Deal, způsobí v Polsku velkou energetickou krizi. Jen o trochu méně tomu bude v Česku.
Polsko se jako jediný stát EU nepřipojil k Zelené dohodě. Tím není vázáno nesmyslnými rozhodnutími vedení EU. Problém je, že vláda Donalda Tuska se hlásí ke klimatické politice EU, přestože je pro Polsko zjevně zničující. Plně to platí i pro spekulační obchod s povolenkami na emise CO2.
V energetické, průmyslové, zemědělské a dopravní politice je v Polsku po roce 1989 výrazná kontinuita. Pragmatičtí Poláci neruší to či ono opatření proto, že jej přijmula předchozí, jinak orientovaná vláda, o náhlých změnách priorit ve výstavbě dálnic po výměně ministra dopravy nemluvě. Jistě i proto mají ve srovnání s ČR podstatně menší ztráty. Choulostivé je, že polské proevropské liberální vlády vládnou především ve prospěch velkých měst na úkor venkova, zatímco konzervativní vlády PiS naopak se snažila rozvíjet polský venkov na úkor velkých měst. Tusk již oznámil, že závadné ukrajinské potraviny nebudou i nadále vpouštěny na polský trh. Blokádu ukrajinských hraničních přechodů sice odmítá, stejně jako předchozí vláda PiS, ale proti protestujícím nezasahuje. Zrušení záměru postavit obří letiště „střed“ u Lodže pro neefektivnost má výhodu v tom smyslu, že projekt je dosud na papíře, že tam dosud nebylo kopnuto.
První kroky
Na Evropské radě 14. prosince 2023 Donald Tusk za Polsko podpořil přidružení Ukrajiny a Moldavska k Evropské unii, přestože oba státy na to nejsou ani v nejmenším připraveny. Je to trapné politické gesto, jak tvrdí Orbán, nebo je to rozhodnutí těžce poškozující kromě Polska i celou EU? Není pravděpodobné, že by v EU potřebovali korupci povznést na ukrajinskou úroveň. Nakonec zlanařili či spíš si koupili Orbána. Zlí jazykové tvrdí, že Maďarsku uvolnili řadu miliard u svévolně zadržovaných eur a že Orbán na oplátku před hlasováním opustil sál a umožnil tak schválit přidružení Ukrajiny a Moldavska k EU. Byznys je prý byznys a na vydírání je vedení EU kabrňák.
Tuskova vláda prý v Polsku zatočí s korupcí a zneužíváním moci někdejší vládou PiS. Že se momentálně intenzivně hledají hříchy od moci odstavených předáků PiS, je veřejné tajemství. Tak bylo po každé změně vlády v Polsku. Fotografie, jak se Donald Tusk objímá na Evropské radě s předsedkyní Evropské komise, zatíženou konfliktem zájmů ve věci nákupu obrovského množství předražených a nevyzkoušených vakcín od firmy Pfizer (12 dávek na osobu EU včetně nemluvňat) za skandálně vysoké ceny při ignoraci vakcín jiných výrobců říká, že to s bojem proti korupci nebude ani v Polsku tak horké.
Zvítězí pragmatismus?
Jako jedno z prvních opatření Tuskova vláda schválila zvýšení platů učitelům o 30 % od 1. ledna 2024. Jde prakticky o jediný sociálně orientovaný slib PO před volbami. Tusk sice říká, že se poučil z asociální politiky svých minulých vlád, které umožnily drtivé volební vítězství PiS v roce 2015, které se PiS díky silné sociální politice podařilo zopakovat i v roce 2019, ale zda tomu dostojí, je otázka. Je ekonomický liberál a ti bývají asociální.
K 31. 12. 2023 končí v Polsku snížení daní na paliva a energie a na potraviny. V době koronavirové a ukrajinské krize šlo o značně kontroverzní protikrizové opatření. Tedy, jistě i proto bylo Polsko v roce 2022 asi na 110 % reálného hrubého domácího produktu proti předcovidovému roku 2019, ale s citelně vyššími státními dluhy. Snižovalo tak ceny těchto základních komodit a mírnilo tak sociálně ekonomickou krizi, stimulovalo i nákupní turistiku, zejména z Česka a Slovenska, současně ale dělalo významný deficit státního rozpočtu. S prodloužením těchto daňových úlev podle všeho nepočítala ani někdejší vláda PiS. Nepočítá s ním ani vláda D. Tuska. Ekonomicky jde o pochopitelné rozhodnutí. Má ale jeden problém. Vypršení oněch daňových úlev znamená citelné zvýšení příslušných cen a tím i povzbuzení inflace, která v Polsku není vůbec malá, s negativním dopadem na ekonomiku. Ani slib skoncovat s inflací nebude tak horký, jak bylo slibováno.
Návrh státního rozpočtu Polska na rok 2024, vypracovaný ještě za vlády PiS, bude schválen s drobnými kosmetickými úpravami. Vlk změn se musí nažrat a koza kontinuity musí zůstat celá, protože na větší změny není čas a dost možná ani prostor.