Francie se v minulém roce potýkala s velkými turbulencemi a celonárodními nepokoji. Které jsou tamní nejvíce medializované události roku 2023?
Loňský rok byl i na francouzské poměry rokem mimořádným z hlediska množství a síly sociálních nepokojů, protestů a výtržností. Prezident Macron zahájil rok snahou o revizi francouzského důchodového systému, čímž si proti sobě popudil občany i odbory. Cílem prezidenta i vlády bylo schválení reformy, která zvýšila minimální věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Jeho menšinová vláda se snažila prosadit tuto legislativu v rozhádaném parlamentu a často se rozhodla jej zcela obejít, což vyvolalo opět bouřlivé reakce. Během několikaměsíční tahanice odpůrci reformy uspořádali několik kol stávek a protestů, které přilákaly obrovské davy lidí ve městech, městečkách a dokonce i na vesnicích po celé Francii. Odstávky rafinerií a stávky v dopravě způsobily chaos v dopravě a stávka popelářů způsobila v ulicích Paříže dny “velkého smradu”.
Vlna násilností pak vypukla koncem března, když Macron nařídil své vládě, aby reformu prosadila v parlamentu bez hlasování a s využitím zvláštních výkonných pravomocí. Policejní zásahy a kontroverzní rozhodnutí francouzského ústavního soudu pomohly hnutí utlumit a Macronovi přinesly pyrrhovo vítězství – ačkoli v následujících týdnech mohl jen stěží udělat krok před Elysejským palácem, aniž by ho přivítali protestující bouchající hrnci a pánvemi. Bitky mezi pořádkovými silami a protestujícími oživily dlouholetou debatu o policejní brutalitě ve Francii – pozorovatelé lidských práv doma i v zahraničí alarmovali nad “nadměrným používáním síly” ze strany policistů. Koncem června v celé zemi propukl hněv kvůli zabití Nahela M., sedmnáctiletého mladíka severoafrického původu, kterého policie zastřelila při rutinní dopravní zastávce na pařížském předměstí Nanterre. Záběry z incidentu na sociálních sítích byly totiž v rozporu s tvrzením policie, že Nahel představoval pro policisty hrozbu. Incident přinesl několik nocí nepokojů na chudých a etnicky různorodých francouzských předměstích. Výtržníci zde útočili na státní symboly, včetně policejních stanic, škol a radnic. Bylo zapáleno více než 1 000 budov a 5 000 vozidel. Úřad OSN pro lidská práva vyzval Francii, aby se “vážně zabývala hlubokými problémy rasismu a diskriminace v oblasti vymáhání práva”.
Na podzim po útoku hnutí Hamás na Izrael a následné tvrdé odvetě nastal ve Francii pro změnu nárůst antisemitských činů. Politici všech směrů se zúčastnili pařížského pochodu, který měl odsoudit antisemitismus. Vláda také zakázala propalestinské protesty s odůvodněním, že by mohly “narušit veřejný pořádek”, to však napadly skupiny bojující za lidská práva a soudci nakonec rozhodli, že zákaz je nezákonný. Obavy, že osud Gazy bude inspirovat islamistické bojovníky k útokům na francouzské půdě, se naplnily 13. října, kdy byl v severním Arrasu ubodán středoškolský učitel zradikalizovaným bývalým žákem, který se před útokem přihlásil ke skupině Islámský stát.
Další šok občanům i návštěvníkům Francie přineslo podzimní mistrovství světa v ragby. V polovině turnaje vyvolaly šílenství obavy z nárůstu počtu štěnic. Ty se zvrhly v celonárodní hysterii a krvelační škůdci se dostali na titulní stránky novin ve Francii i v zahraničí. Kina, vlaky a pařížská metra se prý hemžily drobným hmyzem. Jeden ze zákonodárců se dokonce v Národním shromáždění oháněl lahvičkou se štěnicemi a vyzýval vládu, aby řešila “výbušnou situaci”. Úředníci však trvali na tom, že neexistují žádné vědecké důkazy o tomto problému a že obrázky štěnic zveřejněné na sociálních sítích nemusí nutně znamenat jejich rostoucí počet. Zdravotnické úřady se pak mnohem více zdály být více znepokojeny šířením asijského tygřího komára, protože se objevily důkazy, že se tento černobíle pruhovaný hmyz usadil v 71 z 96 departementů (správních jednotek) na pevnině země. Vzhledem k tomu, že klimatické změny vytvářejí ideální podmínky pro jeho šíření, odborníci varovali, že tento invazní druh hrozí šířením nemocí, jako jsou zika, dengue a chikungunya. Rok 2023 byl tedy pro Francii velmi pohnutý a nezbývá než věřit, že po těchto všech událostech bude nový rok pro Francii klidnějším a země se vyhne pokračování násilností a skandálů.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.