Každoroční zpráva Světového ekonomického fóra naznačila hlavní rizika pro svět v následujících dvou letech a dekádě.
Rok 2023 se zapsal do dějin díky řadě události, některé vzbudily větší zájem, jiné menší nebo žádný. Patřily sem konflikty poškozující už tak citlivé populace počínaje Súdánem a konče Gazou. Došlo k dalším rekordům ohledně teplot, sucha, požárů a povodní. Nespokojenost v mnoha společnostech byla výrazná s novými cykly polarizace, násilnými protesty, vzpourami a stávkami. I když pandemie a válka na Ukrajině nevedly k destabilizujícím okolnostem, výhled ukazuje na to, že by ještě mohly přinést globální šoky.
Pro rok 2024 ukazuje průzkum Global Risk negativní výhled pro svět v následujících dvou letech. Očekávání na následující dekádu jsou také negativní. Podle průzkumu ze září 2023 očekává 54 % dotázaných nějakou formu nestability a střední riziko katastrof. Dalších 30 % čeká ještě turbulentnější vývoj. Pro následující dekádu je výhled rovněž negativní, dvě třetiny respondentů očekávají bouřlivý nebo turbulentní vývoj ve světě.
Zpráva zahrnula do analýzy rizik několik různých faktorů. Mluví o strukturálních silách, které budou ovlivňovat formy a způsoby zvládání rizik. K nim patří klimatická změna, demografická bifurkace (rozdvojení), technologická akcelerace a dále pak geostrategické proměny.
Ve třech časových rámcích převažují enviromentální rizika. Dvě třetiny respondentů vidí extrémní počasí jako jedno z hlavních rizik na globální úrovni pro rok 2024. Průzkum ale ukazuje různé hodnocení rizik v otázkách biodiverzity a kritických změn systémů planety Země.
Společenská polarizace se řadí ke třem hlavním rizikům pro rok 2024 a následující dva roky. Polarizace je vnímána v souvislosti s otázkami ekonomické recese. Jako vážné globální riziko pro následující dva roky označuje zpráva na základě průzkumu misinformace a dezinformace, které vidí jako zdroj dalšího rozdělení společnosti a politických linií. Tato rizika spojuje na prvním místě s volbami, dále pak zdůrazňuje rizika infiltrace veřejných debat například v oblasti zdraví nebo sociální spravedlnosti. Píše také o rizicích kombinace dezinformací a umělé inteligence. Zpráva varuje, že v reakci na to může posílit domácí propaganda a cenzura. „V reakci na dezinformace by vlády mohly mít stále více pravomocí kontrolovat informace na základě toho, co považují za ‚pravdivé‘. Svobody týkající se internetu, tisku a přístupu k širším zdrojům informací, které jsou již nyní na ústupu, mohou přerůst v širší represi informačních toků v širším okruhu zemí,“ konstatuje zpráva.
V oblasti ekonomiky je krize životních nákladů považována za hlavní obavu pro rok 2024 hned vedle inflace a ekonomické recese. Ekonomická nejistota se v roce 2024 bude týkat většiny zemí, život v hlavních městech bude nejdražší v těch nejzranitelnějších zemích.
Dá se také očekávat, že technologická změna a geopolitická dynamika vytvoří nové vítěze a nové poražené mezi rozvinutými i rozvojovými zeměmi. Zpráva zdůrazňuje význam umělé inteligence a píše: „Pokud budou hlavními hnacími silami rozvoje umělé inteligence a dalších hraničních technologií i nadále komerční pobídky a geopolitické imperativy, nikoli veřejný zájem, digitální propast mezi zeměmi s vysokými a nízkými příjmy povede k výrazným rozdílům v rozdělení souvisejících přínosů – a rizik. Zranitelné země a komunity by zůstaly ještě více pozadu a byly by digitálně izolovány od průlomových objevů v oblasti umělé inteligence, které mají dopad na ekonomickou produktivitu, finance, klima, vzdělávání a zdravotní péči, jakož i na související tvorbu pracovních míst.“
Zpráva dále uvedla, že v dlouhodobé perspektivě jsou rizika v oblasti rozvoje a životních nákladů. Ekonomické, environmentální a technologické trendy pravděpodobně posílí stávající problémy v oblasti pracovní a sociální mobility, které jednotlivcům brání v příjmech a možnostech získání kvalifikace, a tím i ve zlepšení ekonomického postavení.
Konflikt mezi státy se dostal v letošní zprávě mezi hlavní rizika v horizontu následujících dvou let. Prevence rozšíření konfliktů je klíčovým problémem v souvislosti s tím, jak se velmoci zajímají o několik různých front. Tyto obavy ještě posilují změny v oblasti technologického vývoje, ke kterému dochází nyní ve fragmentovaném prostřední a bez společné koordinace. Vznikají rizika proliferace i ve spojení se zavedením umělé inteligence.
Zpráva si dále všimla hlubšího rozdělení na mezinárodní aréně mezi různými póly a mezi globálním Severem a globálním Jihem. Mohlo by to vést k paralýze mezinárodního vládnutí. Podle dvou třetin dotázaných bude svět čelit multipolárnímu nebo fragmentovanému pořádku, ve kterém budou střední velmoci a velmoci soutěžit o stanovení regionálních pravidel a norem. Nespojenost s nadvládou globálního Severu poroste v nejbližší dekádě. Bezpečnostní dynamika bude stále více pod vlivem klimatické změny na globálním Jihu, důsledků pandemie, geo-ekonomických roztržek mezi velmocemi a novými spojenectvími nebo sladěními zájmů zemí. Týká se to také války na Ukrajině nebo otázky Tchaj-wanu.
Spolupráce se ocitne pod tlakem v takto rozděleném světě změn. Nicméně dopady globálních rizik je možné omezit pomocí místní, mezinárodní, individuální nebo kolektivní akce, zdůrazňuje zpráva. „V příštím desetiletí nás čeká období významných změn, které napnou naši adaptační kapacitu až na samou hranici možností. V tomto časovém horizontu si lze představit celou řadu zcela odlišných budoucností, přičemž pozitivnější cestu lze utvářet našimi dnešními opatřeními zaměřenými na řešení globálních rizik,“ konstatuje zpráva o globálních rizicích na rok 2024.
Celou zprávu (anglicky) najdete ke stažení zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.