Výsledky nově publikované studie naznačují, že za neurologické poškození je zodpovědná reakce imunitního systému na infekci – nikoli infekce samotná.
Pandemie Covid 19, ale i například epidemie viru Zika pustošily své oběti všemožnými způsoby. Jedním z nich byly následky v podobě neurologických onemocnění. Ve vědecké komunitě se poté objevilo přesvědčení, že akutní virové infekce jsou přímo zodpovědné za všemožná neurologická poškození. Vědci z McMasterovy univerzity však nyní zjistili, že za tím může být něco jiného. Elizabeth Balintová, doktorandka na McMasterově univerzitě zkoumá, proč je tolik virových infekcí spojeno s neurologickými onemocněními. “Naše důkazy naznačují, že poškození nezpůsobuje samotný virus, ale jedinečná populace T-buněk, které jsou součástí imunitního systému, a které jsou za toto poškození skutečně zodpovědné”, tvrdí Balintová. Výzkum, který vedla ona a Ali Ashkar, profesor z lékařské fakulty McMasterovy univerzity, byl v pondělí zveřejněn v časopise Nature Communications a zaměřoval se na virus Zika. Během testování vědci zjistili, že T-lymfocyty specifické pro virus Zika jsou určeny k likvidaci infikovaných buněk.
Balintová však byla šokována i dalším zjištěním. “Identifikovali jsme buňky, které nefungovaly jako normální T-buňky a zabíjely i spoustu buněk, které nebyly infikovány virem Zika,” říká. Tyto buňky se nazývají NKG2D+CD8+ T buňky a jejich příliš agresivní reakce může způsobit neurologické poškození, kterým trpí řada pacientů po prodělání infekcí jako Zika či COVID-19. Jejich reakce je výsledkem toho, že tělo produkuje velké množství zánětlivých proteinů zvaných cytokiny. Ty v umírněné míře pomáhají koordinovat reakci těla v boji s infekcí nebo poškozením tím, že imunitním buňkám říkají, kam mají jít a co tam mají dělat. Pokud jsou však nadprodukovány, mohou být následky zničující. “Pokud imunitní buňky našeho těla reagují přehnaně a nadměrně produkují zánětlivé cytokiny, vede tento stav k nespecifické aktivaci našich imunitních buněk, což následně vede k vedlejším škodám. Pokud k tomu dojde v mozku, může to mít vážné následky,” vysvětluje Ali Ashkar. Objev kanadského týmu nastavuje kolegům výzkumníkům a vědcům novou laťku při hledání léčby neurologických onemocnění vyvolaných akutními virovými infekcemi. Ashkar uvedl, že Balintová již experimentovala se slibnou protilátkou, která zcela blokuje a léčí devastující neurotoxicitu u zvířat a nyní je v klinických testech pro různé použití u lidí. Existuje tedy naděje, že bude nalezena najde účinná léčba.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.