Spotřeba v regionu oživuje jen pomalu a nedokáže kompenzovat výpadek exportu v důsledku problémů německé ekonomiky.
Realita v celém regionu střední a východní Evropy je taková, že se objevují jen nepatrné známky oživení spotřeby, s nímž vlády počítaly jako s kompenzací slabší poptávky po exportu ze strany zadrhávající se německé ekonomiky a vyvedením regionu z loňského propadu způsobeného inflací, uvedla agentura Reuters.
Polští spotřebitelé utratí z 7-8% reálného nárůstu příjmů přibližně polovinu. „Relativně nízká míra hrubých úspor domácností ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy by mohla mít tlumivý vliv na oživení soukromé spotřeby,“ uvedla Malgorzata Krzywicka, spolupracovnice agentury Fitch Ratings. Údaje zveřejněné minulou středu ukázaly, jak se stabilní zlepšování spotřebitelské nálady od konce roku 2022 v únoru zastavilo v důsledku obnovených obav o ekonomické vyhlídky Polska a domácností. Analytici tak předpokládají, že rok 2024 bude spíše rokem úspor, nikoliv spotřebního boomu, přestože se letos v Polsku očekává nejprudší růst mezd v regionu. I zde začaly spotřebitelské výdaje v lednu smíšeně poté, co se míra hrubých úspor ve čtyřech čtvrtletích od začátku roku 2022 propadla do záporných hodnot.
Česká republika i Maďarsko se narozdíl od Polska už propadly do ekonomické recese. Pouhé čtyři týdny po začátku nového roku česká vláda snížila svou prognózu růstu na rok 2024 s odkazem na slabší než očekávané oživení spotřeby, maďarská centrální banka vydala podobné varování. I přes určité zlepšení v poslední době zůstává spotřebitelská důvěra v České republice a Maďarsku slabá a ceny potravin se nyní blíží cenám v eurozóně, kde jsou ovšem disponibilní příjmy podstatně vyšší.