Co má přinést směrnice o energetické náročnosti budov?
Evropský stavební sektor se na spotřebě energie podílí přibližně jednou třetinou. Rovněž se podílí na přibližně 40 % emisí CO2 v EU. O zákonu, který má zvýšit klesající míru renovací a modernizovat budovy pro klimaticky neutrální Evropu, se proto v Bruselu vedly vášnivé diskuse.
Kriticky během rozpravy, která proběhla den před hlasováním, vystoupili například český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) za skupinu Renew Europe nebo Adam Bielan (PiS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů.
Nově revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov přijalo v úterý 12. března plénum Evropského parlamentu 370 hlasy pro a 199 proti. (pozn. red.: jak hlasovali čeští europoslanci se dozvíte zde). Aby mohla směrnice vstoupit v platnost, musí ji nyní formálně schválit i Rada.
Evropský parlament na svém webu kromě jiného uvádí:
Všechny budovy postavené počínaje rokem 2030 mají mít nulové emise. Pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028.Členské státy budou moci zohlednit potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu budovy, do něhož se zahrnuje i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.
U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 % a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %.
Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 by to pak mělo být 26 % energeticky nejnáročnějších budov.
Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat zařízení na výrobu solární energie. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít instalovat nejpozději od roku 2030.
Postupné vyřazování kotlů na fosilní paliva
Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva.
Už od roku 2025 bude zakázáno poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva. Na hybridní systémy vytápění, které kombinují například kotel s tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením, budou finanční pobídky možné i dál.
Výjimky
Z nových požadavků lze vyjmout zemědělské budovy a kulturní památky. Navíc se členské státy mohou rozhodnout vyloučit z nich i budovy zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.
Záznam z rozpravy najdete zde. Doslovné záznamy jsou na tomto odkaze.