Vedoucí představitelé Evropské unie na summitu ve dnech 21. a 22. března jednali kromě jiného o pokračující podpoře Ukrajiny v souvislosti s válečnou agresí Ruska, o vývoji situace na Blízkém východě, o rozšíření EU, migraci a zemědělství.

Jak vyplývá ze závěrů Evropské rady publikovaných 22. března, je „Evropská unie odhodlána i nadále poskytovat Ukrajině a jejímu lidu veškerou nezbytnou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho a tak intenzivně, jak bude třeba“.

„Vojenská podpora bude poskytována a bezpečnostní závazky EU budou učiněny při plném respektování bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a při zohlednění bezpečnostních a obranných zájmů všech členských států“, uvádí se v textu. Je zmíněno také „přijetí 13. souboru sankcí“. V rámci opatření musí být „v maximální možné míře omezen přístup Ruska k -citlivým položkám a technologiím, které mají význam na bojišti“. Evropská rada vyzývá třetí strany, aby okamžitě přestaly poskytovat materiální podporu válečné agresi Ruska vůči Ukrajině.

Blízký východ

Na summitu se ovšem neřešila jen válka na Ukrajině, ale pozornost představitelů EU je upřena rovněž na Palestinu a Izrael, zejména na humanitární situaci v Gaze.

„Evropská unie se bude i nadále důrazně zasazovat o trvalý a udržitelný mír založený na dvoustátním řešení. Palestinci i Izraelci mají shodné právo na bezpečný a důstojný život v míru,“ dozvíme se v bodě 28.

Jak informoval web Euractiv, „další čtyři státy EU jsou připraveny uznat Palestinu“. Jedná se o Irsko, Malta, Slovinsko a Španělsko. „Společně jsme diskutovali o naší ochotě uznat Palestinu a řekli jsme, že tak učiníme, pokud k tomu může pozitivně přispět a okolnosti budou vhodné,“ napsaly Irsko, Malta, Slovinsko a Španělsko ve společném prohlášení po summitu EU v Bruselu. Čtyři evropští lídři neupřesnili, o jaké „okolnosti“ by se mělo jednat.

Na dotaz novinářů, jaké podmínky by musely být splněny, španělský premiér Pedro Sánchez odpověděl: „Musíme se rozhodnout, kdy to uděláme, kdy přispějeme k řešení, a proto je to věc politického posouzení.“

„Je na čase, aby toto uznání napomohlo mírovému procesu, ukončení násilí, a tím nastolení trvalého míru s bezpečností a vzájemným uznáním ze strany arabského společenství vůči izraelskému státu a ze strany zbytku Západu vůči palestinskému státu.“

„Nikdy nesmíme zapomínat, že na světě existuje více než 130 států, které již palestinský stát uznaly, a proto hovoříme o Západě obecně a o Evropské unii a mnoha členských státech zvláště,“ řekl Sánchez.

V současné době uznává Palestinu jako stát pouze deset z 27 členských států EU.

Migrace a zemědělství

Tématu migrace nebyl tentokrát věnován velký prostor. V bodě 40 v závěrech ze summitu se dozvíme, že „EU hodlá pokračovat v uplatňování komplexního přístupu k migraci, dohodnutém v jejích závěrech z prosince roku 2023. Evropská rada konstatuje, že více než 90 % nelegálních migrantů vstupuje na území EU s pomocí převaděčů, a podporuje rozhodnutí Komise posílit veškeré nástroje, které má EU pro účinný boj proti obchodování s lidmi a převaděčství k dispozici, a současně zahájit činnost globální aliance pro boj proti převaděčství migrantů.“

Co se týká oblasti zemědělství, tak má Evropská rada za to, že „zemědělci potřebují stabilní a předvídatelný rámec, který jim mimo jiné pomůže vypořádat se s environmentálními a klimatickými výzvami“.

„Evropská rada opětovně jednala o aktuálních výzvách v odvětví zemědělství a o obavách, které zemědělci vyjádřili.“ Má být pokročeno v práci, „zejména pokud jde o:

1. veškerá možná krátkodobá a střednědobá opatření a inovativní řešení, včetně opatření ke snížení administrativní zátěže a zjednodušení pro zemědělce
2. silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci, zejména v zájmu zajištění spravedlivého příjmu
3. zmírnění finanční zátěže zemědělců navržením dodatečné podpory, například rozšířením dočasného rámce týkajícího se státní podpory
4. zajištění spravedlivé hospodářské soutěže založené na pravidlech, a to v celosvětovém měřítku i na vnitřním trhu;
5. spravedlivý a vyvážený způsob řešení otázky související s autonomními obchodními opatřeními pro Ukrajinu a zároveň přípravu řešení v rámci dohody o přidružení EU–Ukrajina / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.“

Rozšíření EU – zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou

Sdělení Evropské rady o rozhodnutí zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, shrnul pro Deutsche Welle Volker Wagener:

Historie sbližování mezi Bruselem a Sarajevem sahá až do roku 2016. Tehdy Bosna a Hercegovina podala žádost o členství v EU s tím, že status kandidátské země bude následovat v roce 2022 – a ne náhodou: ruská válka na Ukrajině zatlačila do pozadí naléhání Bruselu na úplné splnění všech požadovaných reforem.

V roce 2019 se stále hovořilo o 14 „klíčových prioritách“, které EU stanovila jako podmínku pro přístupové rozhovory. Do dnešního dne se skutečně uzákonily pouze tři reformy, včetně reforem proti korupci a praní špinavých peněz.

Přestože Bosna a Hercegovina byla dlouho považována za nemocného muže Evropy, který selhává sám o sobě, EU chce nyní tento problémový případ integrovat do bruselské rodiny. Podle šéfa Adenauerovy nadace v Sarajevu Jakova Devčiče je to „geopoliticky správné rozhodnutí“. Před ruskou agresivní válkou by takové rozhodnutí bylo nemyslitelné, říká Devčič.

Podle bosenského politologa Vedrana Dzihice z Rakouského institutu pro mezinárodní politiku ve Vídni se EU jednoduše obávala ztráty vlivu v regionu ve prospěch Ruska a Číny.

Obava ze ztráty vlivu EU v samotné Bosně a Hercegovině byla zřejmě natolik reálná, že Brusel nedávno jednal podle hesla: „Prosím, jen nám něco dejte, ať vidíme, že se snažíte,“ domnívá se Dzihic.

Ve skutečnosti se Bosna a Hercegovina v posledních letech sotva přiblížila standardům EU, tvrdí se v článku DW.

Materiály EU k Bosně a Hercegovině: „Report on progress in Bosnia and Herzegovina – March 2024“; „Bosnia and Herzegovina 2023 Report“