Přečetli jsme: Rok od pokusu o puč Erdogan směřuje zemi k “novému Turecku”. Jaké Turecko to má být a co se vlastně po roce ví o červencovém pokusu o puč?
Německá televize ARD a její zpravodajská platforma Tagesschau přináší pohled na novou Erdoganovu politiku v článku Olivera Mayer-Rutha z istanbulského studia ARD. Připomíná tak rok od puče v Turecku.
Prezident byl nedávno ministrem spravedlnosti představen jako „hrdina nočního puče.“ Prezident Erdogan totiž událostí využívá k tomu, aby uskutečnil svou vizi „nového Turecka.“
Zakladatel republiky Mustafa Kemal – Atatürk si v roce 1923 představoval tureckou republiku jako sekulární a laickou – stát a náboženství měly být odděleny. Celá desetiletí toto platilo. Jenže teď chce Erdogan vybudovat „nové Turecko“ a používá pokus o puč z minulého roku k tomu, aby založil „nový mýtus“, nové psaní tureckých dějin.
V tomto novém mýtu hraje Erdogan hlavní roli „hrdiny“, který se postavil do cesty pučistům, v onu noc z 15. na 16. července. Z důvodů větší důvěryhodnosti vzal na sebe výrok „hrdiny“ právě turecký ministr vnitra. Prezident Erdogan v onu noc riskoval život a promluvil k národu. Vyslovil požadavek, aby Turci šli do ulici a postavili se proti tankům.
Ministr dál tvrdil, že svět v tuto těžkou chvíli Erdogana opustil. Ostatní v Evropě a v USA jen čekali, jak to dopadne a teprve pak vyslovili Erdoganovi svou solidaritu. Ministr se dokonce zástupců tisku zeptal, zde je někde ve světě jiný státník, který se ve jménu ochrany demokracie a lidských práv postavil do cesty pučistům?
Atatürk je stále velice silnou postavou mladých dějin republiky. I proto se ministr Bozdag snaží napojit jeho dědictví na Erdogana. Je zde prý podobnost: tak jako stál lid před téměř sto lety za Atatürkem, tak také stál za Erdoganem a hájil jednotu demokracie a republiky.
„Nové Turecko“ ovšem bude jiné, než to Atatürkovo. Vždyť vláda AKP ráda připomíná „slavné“ časy osmanských panovníků, staletí před Atatürkem.
Všechno toto má úspěch, alespoň u konzervativních, nábožensky a nacionalisticky založených Turků.
Kontrolovaný puč?
Jenže ani po roce není vše kolem puče jasné. Vláda i opozice jsou zajedno, že za pokus o puč jsou zodpovědní příznivci islámského duchovního Fetullaha Gülena, který žije v USA. Ti za Erdogana obsadili, částečně veřejně, částečně tajně důležitá místa v armádě. Jenže vedení státu o pokusu o puč vědělo minimálně sedm hodin předem a nechalo ho přesto běžet – to říká opozice. Šlo zřejmě o to, po úspěšné porážce pučistů v rámci výjimečného stavu, začít budovat „nové Turecko.“
Opoziční vůdce Kilicdaroglu si ovšem pro ARD postěžoval, že sice je zde parlamentní vyšetřovací výbor, jenže v něm má většinu vládnoucí AKP. Takže existuje stále mnoho nejasností, např. nebylo možné vyslechnout šéfa tajné služby. Takže je dodnes nejasné, co vlastně Erdogan před pučem věděl.
Kilicdaroglu proto hovoří o „kontrolovaném puči.“
Dopady „kontrolovaného puče“ jsou jednak masové zatýkání údajných Guelenových příznivců a pučistů. Jenže v rámci výjimečného stavu byli zatčeni i opoziční představitelé, novináři, kteří s Gülenovým hnutím nemají nic společného. A obvinění je stále stejné: terorismus nebo podpora terorismu.
Zdá se, končí svůj komentář novinář ARD, že asi tak polovina Turků z Erdoganova „nového Turecka“ nadšená není, jak ukázala i velmi těsná většina referenda ke změně ústavy v dubnu. Zatýkání a represe jsou stínem na zakládajícím mýtu a oslavách tohoto víkendu. Hrdinné příběhy vypadají jinak.
Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.