Přečetli jsme: Stárnoucí populace a odchod pracovníků na Západ znamená, že kvalifikovaní pracovníci jsou vzácností, hodnotí situaci ve střední Evropy britské noviny. Ve střednědobém výhledu to může znamenat pokles růstu zdejších ekonomik.
Financial Times se vracejí k úspěšné stávce ve slovenském Volkswagenu, první stávce ve velké továrně od roku 1989. Zazněla také varování, že „neodpovědné požadavky odborů ohrožují pracovní místa.“
Ale slovenský premiér Robert Fico se za stávkující postavil. A položil zásadní otázku, proč by firma vyrábějící luxusní, kvalitní auta, s vysokou produktivitou, měla vyplácet slovenským pracovníkům polovinu či třetinu toho, co dostávají pracovníci na západě? Stávka byla nakonec urovnána navýšením platů o 14 %.
Nejedná se ale jen o tento případ, píší FT. V celé střední Evropě vidíme vlnu mzdových požadavků, které odpovídají silnému ekonomickému růstu a napjatému trhu práce. To ovšem také podkopává model nízkých mezd, který změnil střední Evropy do tahouna zpracovatelského průmyslu. Kia na Slovensku souhlasila se zvýšením základního platu o 7,5 %, což je prý největší nárůst v historii firmy, v Maďarsku navýšil mzdy Mercedes-Benz i Audi. Hrozily stávky v Tescu, který je třetím největším maďarským zaměstnavatelem.
Střední Evropa, jak uvádí FT, profituje z oživení v eurozóně, které je jejím největším exportním trhem. Míry nezaměstnanosti klesají, zvýšená jistota práce podporuje spotřební výdaje a ty dál táhnou růst.
Stárnoucí populace a také odchod pracovníků směrem na Západ vedou k tomu, že pracovní síly je málo, hlavně té kvalifikované. A to zvyšuje vyjednávací sílu zaměstnanců, i když mzdy jsou stále podstatně nižší než v západní Evropě. Nicméně nedostatek kvalifikovaných pracovníků je rizikem pro budoucí investice a pro budoucí růst.
Region prý řeší, jak reagovat. Země zvyšují národní minimální mzdy, a asi i poroste tlak na zahraniční firmy, aby zvyšovaly platy. FT zde připomínají jak premiéra Fica, tak i českého premiéra, který varoval firmy, že využívají nízkých mezd a chce po nich, aby zdržovaly více zisku tím, že budou platit víc.
Podpora imigrace?
FT uvádějí, že méně rizikové by bylo podporovat imigraci. Například Polsko vydalo pracovní povolenky téměř 1,3 milionům Ukrajinců. Česká asociace exportérů chce, aby vláda uvolnila vízovou politiku pro Ukrajinu, Rusko a Vietnam.
Ovšem v Polsku jsou Ukrajinci nabírání na šest měsíců hlavně na nekvalifikované práce.
Jenže, píší dále noviny FT, dodávat pracovní sílu imigrací je riskantní v regionu, který je silně proti přijímání migrantů. Možná by mohlo pomoci více pracovní mobility. Například je nezaměstnanost vyšší na východě Slovenska než na západě. Ale nedostatek pracovní síly je prý dán i tím, že lidé ve střední Evropě zůstávají na jednom místě, kde např. mají domek.
Další cestou, jak se vypořádat s napětím na trhu práce, je zvýšit produktivitu pomocí technologie a investovat do dovedností. Například Mercedes chce zaměstnanost v nové továrně ve středním Maďarsku 4 000 lidí. A je otázka, zda skutečně potřebuje 4 000 lidí, nebo z toho více předá automatizaci?
Vlády regionu tvrdí, že chtějí zlepšovat vzdělání a kvalifikaci. Jak uvádí Tomasz Wieladek ekonom z Barclays, to jde ale kupředu jen pomalu. „Model, který měly země v minulosti, není udržitelný pro posun kupředu.“ Doplňuje, že „jediným řešením je zvyšovat kvalifikaci lidí, ale to zabere čas. Takže celkově se zdá, že potenciální růst ve středním období klesne.“
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.