Zpráva dne: Ověření faktů slov předáka německé sociální demokracie a hlavního konkurenta kancléřky Merkelové Martina Schulze o hrozbě nové vlny uprchlické krize v EU. Měl pravdu, nebo nikoliv?
Kandidát SPD Martin Schulz varoval vzhledem k rostoucím počtům uprchlíků ve Středomoří před opakováním uprchlické krize z roku 2015. Je skutečně dnešní situace srovnatelná s tou před dvěma lety, ptá se tzv. Faktfinder německé ARD Tagesschau?
Tzv. centrální cesta Středomoří z Libye do Itálie se etablovala jako nová hlavní cesta pro uprchlíky a nahradila tak „východní trasu“ přes Turecko a Řecko. Z té podle odhadů Frontextu přišlo do Evropy více než 885 000 lidí.
Na rozdíl od roku 2015 přichází méně lidí ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu a přicházejí především uprchlíci z afrického prostoru, kteří riskují útěk po moři.
Podobně jako nyní Itálie, tenkrát bylo Řecko jedinou zemí, která nesla hlavní tíži nově příchozích, asi tak 6 800 lidí za den.
Tehdy trvala koordinace pomocných opatření až do zimy. Až v dubnu 2016 začal klesat počet uprchlíků, především proto, že se uzavřela balkánská cesta a byl uzavřen pakt mezi EU a Tureckem.
Podíváme-li se na statistiky Německa, píše dále ARD Tagesschau, pak se zdá varování Schulze přehnané. Zostření uprchlické krize není zatím citelné, počet migrantů, kteří přicházejí do země, podstatně klesl. Podle statistik bylo zatím za rok 2017 za každý měsíc předloženo 15 000 prvotních žádostí o azyl. A to je pokles o 80 % vzhledem k minulému roku.
Zatím tedy moc neukazuje na to, že by se v Německu měly opakovat poměry roku 2015.
Ale nálada mezi členskými státy ukazuje na paralely roku 2015. Podobně jako předtím Orbán i sousední Rakousko uplatňuje politiku blokády a uzavírání. Ministr zahraničí Sebastian Kurz se zasazuje o uzavření cesty po Středozemním moři a v rámci volební kampaně hrozí uzavřením Brenneru a nasazením armády.
Ale také Itálie jasně naznačila, že si chce vynutit, třeba i blokádou nasazení sil EU, spravedlivější rozdělení uprchlíků mezi další země v Evropě.
To, že v zemích, které jsou atraktivní pro uprchlíky a jsou cílovými zeměmi – jako je Německo, Rakousko a také Itálie – brzy budou volby, nečiní dohodu na evropské rovině snazší, domnívá se Tagesschau.
V Německu téma prozatím artikulovaly AfD a CSU, ale zdá se, že Schulzův výrok ukazuje, že se tématu bude věnovat i sociální demokracie. Z jeho vyjádření jde obava, že rostoucí čísla uprchlíků by mohly otrávit společenskou atmosféru v Německu. Proto Německo z návrhů na rozdělení migrantů „vyjímá“ a říká „teď jsou na radě další členské země EU.“
Merkelová už v prosinci 2016 v Essenu zdůraznila, že stav pozdního léta 2015 se opakovat – nemůže, nemá a nesmí.
Jenže jinak se Merkelová tématu vyhýbá a to tak očividně, že ji Spiegel předhodil, že téma „potlačuje“ a „dívá se stranou.“
Jaký je tedy závěr?
I když se nyní zdá, že Schulzova vyjádření jsou vzhledem k aktuálním číslům přehnaná, minimálně strukturálně jsou zde k roku 2015 podobnosti. Uprchlíci se zase koncentrují na určitých trasách, zase je tu jedna země, která sama nese vznikající zátěž.
I to, že EU prozatím není schopná se shodnout na společné politice pomoci a jednotlivé země provozují blokační politiku, není nic nového. Volební boje v jednotlivých zemí dále ztěžují dohodu.
Nelze tedy vyloučit, že následky mohou ve střednědobém horizontu vést ke zvýšení počtu migrantů v Německu a znovu obnovit zostření migrační krize.
Je nutné si připomenout, že Schulz nazval krizi „vyostřenou“ a uvedl, že kdo téma uprchlíků chce až do voleb ignorovat, chová se cynicky. Přímo se vztahoval na vývoj situace v Itálii. Italové volají po spravedlivějším rozdělování zátěže a také hrozili případně uzavřením přístavů. Podle údajů italské strany od ledna do Itálie připlulo 73 300 uprchlíků, podle OSN v posledních týdnech více než 5 000 lidí denně. Italská vláda odhaduje počet za celý rok na více než 200 000 migrantů.
Ilustrační obrázek: Autor – SPÖ Presse und Kommunikation – Politischer Aschermittwoch der Bayern SPD, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=56815200