Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyjádřil vážné znepokojení nad stavem příprav na prezidentské volby v Kamerunu.
OSN apeluje na kamerunské úřady, aby zajistily volby, které budou nejen svobodné, ale i transparentní a inkluzivní. Mluvčí Jeremy Laurence během pravidelného brífinku v Ženevě upozornil na „rostoucí omezení činnosti opozičních politických stran“ v Kamerunu, která se projevují zákazy shromáždění, nesrovnalostmi při registraci voličů a především vyloučením některých klíčových kandidátů z volebního klání. Mezi nimi je i hlavní opoziční lídr Maurice Kamto, jehož vyřazení z kandidatury lidskoprávní organizace označují za zásadní zásah do férovosti volebního procesu. Prezident Paul Biya, který v červenci oznámil svou kandidaturu na již osmý mandát, je s 92 lety druhým nejdéle vládnoucím prezidentem Afriky po Teodoro Obiangovi z Rovníkové Guineje. Jeho zdravotní stav je často předmětem spekulací a v uplynulých letech se opakovaně šířily zvěsti o jeho úmrtí, které musela vláda vyvracet. Přesto zůstává Biya dominantní postavou kamerunské politiky, kterou ovlivňuje už více než čtyři desetiletí.
Paul Biya nastoupil do čela Kamerunu v roce 1982 po rezignaci svého předchůdce Ahmadoua Ahidja a od té doby si udržuje moc a kontrolu nad státem. V roce 1990 povolil vznik více politických stran, avšak skutečná konkurence je dlouhodobě omezována. V roce 2008 dokonce parlament zrušil omezení počtu prezidentských mandátů, čímž prezident Biya získal možnost vládnout neomezeně dlouho. Jeho vládu provází četná obvinění z korupce a potlačování opozice. Velkým problémem v zemi je také konflikt v anglofonních regionech na západě země, který pramení z transformace Kamerunu z federálního uspořádání na unitární stát. Anglofonní menšina se cítí být systematicky marginalizována a od roku 2016 se napětí vyhrotilo do ozbrojeného konfliktu, jenž přinesl tisíce obětí, uzavírání škol a masový exodus obyvatel. K tomu se přidává i hrozba ze strany extremistické skupiny Boko Haram působící v sousední Nigérii, jejíž útoky destabilizují sever země. Kamerun je také pravidelně kritizován za porušování svobody slova a médií. Novináři jsou vystavováni zastrašování, perzekuci a v některých případech i věznění. Poslední volby v roce 2018, které Biya vyhrál s více než 70 % hlasů, byly poznamenány nízkou účastí, nepravidelnostmi a násilím spojeným se separatistickým a islamistickým povstáním. Současná předvolební situace, v níž je hlavní opoziční kandidát vyřazen, jen posiluje obavy OSN, že letošní hlasování bude spíše potvrzením existujícího status quo než skutečným projevem lidové vůle.