Umělá inteligence je dalším polem velmocenské soutěže mezi USA a Čínou. Jejich přístupy se ale značně odlišují.
Soutěž o rozvoj ekonomik založených na umělé inteligenci (AI) mění podobu globálního hospodářství a společnosti, píše se v textu amerického analytika Lama Trama na stránkách Asia Times. Nedávné pokroky v oblasti generativní AI a strojového učení vedou k průmyslové revoluci, v níž země schopné vytvořit silnou výpočetní infrastrukturu získají významné ekonomické a geopolitické výhody. Klíčovou roli v této soutěži hrají datová centra AI, neboli „továrny na AI“, která jsou vybavena výkonnými grafickými procesory (GPU) a vyžadují rozsáhlé investice do energie a kapitálu.
Spojené státy a Čína se snaží o růst AI, ale vzhledem ke svým jedinečným ekonomickým podmínkám volí různé cesty. USA investují značné prostředky do továren AI, podporovaných iniciativami soukromého sektoru a globálními partnerstvími, s cílem udržet si vedoucí postavení v oblasti. Strategie USA zahrnuje silné financování ze strany technologických gigantů, přičemž prognózy ukazují rekordní investice do výstavby a modernizace datových center. Naproti tomu Čína investice do těchto zařízení omezuje, protože čelí ekonomickému zpomalení a problémům s nadbytečnou kapacitou.
Přístup USA má i svoji odvrácenou stranu. Ačkoli investice významně přispívají k růstu HDP, přetrvávají obavy z potenciální bubliny a dominance velkých technologických společností na trhu. Jsou vznášeny otázky týkající se bezpečnosti, antimonopolních opatření, dopadů na životní prostředí (chlazení, nedostatek vody, spotřeba elektřiny), a zejména koncentrace moci. Navzdory těmto obavám investice do infrastruktury AI nadále rostou, čímž se vytváří systém závislý na politické podpoře a soukromém financování, který dále upevňuje dominanci velkých technologických firem.
V roce 2022, po spuštění ChatGPT, Peking upřednostnil datová centra, což vedlo k významným investicím do „národních výpočetních center“. Do roku 2024 bylo zahájeno více než 500 projektů v rámci iniciativy „Eastern Data, Western Computing“, jejímž cílem bylo přesunout ukládání dat z pobřežních měst do cenově dostupných vnitrozemských regionů s obnovitelnými zdroji energie.
Zpočátku byla infrastruktura AI v Číně považována za klíčový motor ekonomiky, ale uvedení modelu DeepSeek posunulo pozornost od trénování velkých modelů k inferenci, což je aplikace trénovaných modelů. Nová iniciativa „AI+“ v Číně klade důraz na urychlení komerčních aplikací AI.
V roce 2025 však může zůstat nevyužito přibližně 80 % nové výpočetní kapacity z datových center z roku 2022. Prezident Si Ťin-pching varoval před nadměrnými investicemi do AI a zdůraznil problémy související s konkurencí a nadbytečnou kapacitou, což představuje zásadní změnu v čínském postoji.
Posun v zaměření AI vedl k nesouladu mezi vládní politikou a poptávkou na trhu. Inferenční výpočty obvykle vyžadují odlišný hardware a mnoho stávajících center není pro současné potřeby vhodných. Aby tuto situaci vyřešil, plánuje Peking vybudovat datové centrum zaměřené na inferenční výpočty ve městě Wuhu. Ovšem nedostatek hardwaru, zejména v důsledku amerických vývozních omezení na pokročilé čipy, zůstává pro Čínu významnou výzvou.
Současný čínský přístup podtrhuje strukturální limity státem řízeného modelu rozvoje (nadměrné kapacity, nesprávně sladěné pobídky). USA předvádějí silné i slabé stránky technokapitalistického systému, který rychlý růst vyvažuje riziky, jako jsou bubliny. Průběh soutěže v oblasti umělé inteligence bude závislý na přizpůsobení ekonomických struktur technologickým a tržním potřebám.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.