Premiér Lecornu jmenovaný Marconem byl sesazen a znovu jmenován během pár dnů. Ve své nové funkci musí rychle předložit ke schválení francouzský rozpočet na rok 2026.
Opětovné jmenování premiéra Francie vyvolává převážně kritické reakce – opozice jej vnímá jako symbol odtrženosti prezidenta Macrona od reality. Pravice i levice mluví o „frašce“, „demokratické ostudě“ a obviňují Elysejský palác z manipulace a ignorování vůle občanů. Francie navíc vstupuje do závodu s časem o rozpočet na příští rok. Po pátečním opětovném jmenování Sébastiena Lecornu premiérem prezidentem Emmanuelem Macronem se nová vláda ocitá pod silným tlakem – návrh státního rozpočtu na rok 2026 musí být totiž předložen již v pondělí, aby mohl být včas projednán parlamentem. Podle francouzské ústavy má zákonodárný sbor na jeho posouzení a schválení přesně 70 dní. Těsný časový harmonogram znamená, že návrh zákona o státním rozpočtu musí být nejprve schválen vládou na pondělním zasedání kabinetu a následně okamžitě předložen Národnímu shromáždění. Již ve středu by se jím měla začít zabývat rozpočtová komise. Lecornu přiznal, že návrh rozpočtu, na kterém pracoval uplynulé tři týdny, nebude bezchybný. Médiím sdělil, že dokument bude potřebovat úpravy a jeho konečnou podobu bude určovat parlamentní debata. Mezi očekávaná témata diskusí patří snížení daně z přidané hodnoty u podniků, úprava daňové zátěže nejbohatších, daňové úlevy pro domácnosti s nízkými příjmy nebo reformy v oblasti zdravotních výdajů.
Napětí okolo rozpočtu Francie není pouze vnitropolitické. Francouzský Nejvyšší účetní dvůr upozornil, že návrh rozpočtu se nemůže zásadně lišit od verze, kterou již posuzovala Rada pro veřejné finance. Jak uvedl jeho předseda Pierre Moscovici, jakákoli výrazná odchylka by mohla vyvolat právní komplikace bezprecedentního charakteru. Problémy a nejasnosti se týkají zejména výše rozpočtového schodku. Ten by podle něj mohl v roce 2026 překročit původně plánovaných 4,7 % HDP a dostat se těsně pod 5 %. Tím by se Francie opět vzdálila svému střednědobému cíli – dostat deficit pod hranici 3 % HDP do roku 2029, jak požaduje Evropská komise. Roland Lescure, dosavadní ministr hospodářství, který podal demisi, se pokusil uklidnit evropské partnery během jednání Eurogroup v Lucemburku. Ujistil je, že rozpočet bude „dobrý jak pro růst, tak pro fiskální disciplínu“ a že prognózy pro rok 2025 – tedy růst HDP ve výši 0,7 % a schodek 5,4 % – zůstanou beze změny. Nejistota však přetrvává. Pokud se vládě a parlamentu nepodaří dosáhnout dohody do konce roku, může být Francie nucena přijmout výjimečné opatření – automatické prodloužení platnosti rozpočtu z roku 2025. Tento krok byl již využit po pádu předchozí vlády v roce 2024 a současná administrativa se mu chce za každou cenu vyhnout. Lecornu tak hned po svém nástupu čelí tvrdé zkoušce: zvládnout vyjednávání, uklidnit evropské instituce a zároveň představit rozpočet, který bude alespoň částečně odpovídat realitě rostoucích rozpočtových tlaků.