Trumpova donucovácí obchodní a zahraniční politika je úspěšná vůči slabším hráčům. V Moskvě nebo Pekingu dojem nedělá.
Prezident Donald Trump využil cla ke změně vztahů s obchodními partnery, jako je EU nebo Jižní Korea, a vyvinul na ně tlak, aby uzavřeli nespravedlivé a asymetrické dohody, v nichž dávají více, než dostávají, komentuje prezidentovu strategií Hal Brands. Trump se rovněž aktivně zapojil do geopolitiky, použil vojenskou sílu proti Íránu, vyvíjel tlak na mír v Gaze a vyzval spojence v Evropě a Asii, aby zvýšili výdaje na obranu. Posílil také vliv USA v západní hemisféře proti Venezuele.
Realita je však taková, že Trump se nejtvrději zachoval vůči relativně slabým hráčům, ať už se jedná o izolované psance jako Venezuela a Írán, nebo o spojence, kteří jsou strategicky závislí na Washingtonu. Skutečnou zkouškou bude uplatnění americké moci vůči neposlušným velmocím, které jeho sebevědomé vystupování příliš neohromuje.
Trump slíbil, že ukončí válku na Ukrajině během jednoho dne, ale Rusko Vladimira Putina tuto snahu o mír opakovaně zesměšňovalo. Putin naznačuje jednání a pak trvá na maximalistických podmínkách pro jakékoli urovnání; zintenzivnil vojenské útoky na Ukrajinu a hybridní útoky na Evropu. Nakonec dosáhl zpřísnění Trumpovy politiky, a to novými sankcemi na ruskou ropu a podle tiskových zpráv také novými povoleními pro ukrajinské útoky na Rusko.
Dalším problémem je Čína. Trump se nejprve pokusil vyvinout na Čínu tlak pomocí cel, ale narazil na silnou odvetu, včetně přísných zákazů vývozu vzácných zemin. V důsledku toho se Čína cítí sebejistá a požaduje výrazné zmírnění amerických technologických omezení a cel, aby mohla být uzavřena trvalá obchodní dohoda. Ekonomická rivalita a napětí bude přetrvávat i po summitu mezi oběma lídry, protože Čína pokračuje v rozšiřování své globální přítomnosti.
K tomu, aby Trump mohl čelit vlivu Ruska a Číny, musí upravit svůj přístup a zaměřit se spíše na dlouhodobé strategie než na rychlá řešení. Budování odolnosti vůči ekonomickým taktikám Číny vyžaduje čas a mezinárodní aliance. Spolupráce s evropskými partnery je nezbytná pro vyvíjení tlaku na Rusko a zajištění míru na Ukrajině. Úspěšná spolupráce se již projevila v novém partnerství s Austrálií v oblasti nerostných surovin a posílení vojenských vazeb prostřednictvím AUKUS.
Během své nedávné cesty do jihovýchodní Asie uzavřel americký prezident dohody o těžbě nerostných surovin s Malajsií a Thajskem a rovněž uzavřel obchodní dohody, které by mohly posílit odpor proti Pekingu. Musí vnímat spojence jako spojence, nikoli jako cíle. Kromě toho by měl omezit vnitřní polarizaci v americké společnosti, protože ta podle autora povzbuzuje autokraty v Pekingu a Moskvě v tom, aby vnímali USA jako oslabené.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.