Nová situace mezi elitami vyvolává obavy, kdo bude příště na řadě.
Ruský stát v posledních měsících dramaticky zvyšuje tlak na domácí miliardáře a rozsáhle zabavuje jejich majetek, což mezi elitami vyvolává obavy, kdo bude příště na řadě, napsala agentura Bloomberg.
Nejnovějším příkladem je případ Vadima Moškoviče, zakladatele zemědělského gigantu Ros Agro, jehož rodinný 49% podíl v podniku byl zkonfiskován na základě obvinění, že během svého působení v horní komoře parlamentu porušil zákaz kombinace veřejné funkce a podnikání a zneužil politický vliv k obohacení.
Podle agentury Bloomberg jde o součást širšího trendu, kdy jsou majetky podnikatelů s politickou minulostí zabavovány a převáděny do rukou státu nebo loajálnějších podnikatelských skupin.
Zabavování majetku se výrazně zrychlilo po rozhodnutí ruského Ústavního soudu z roku 2024, které zrušilo promlčecí lhůtu u majetku úředníků označených za korupčníky. To vyvolalo nervozitu mezi nejbohatšími Rusy, z nichž mnozí v minulosti zastávali veřejné funkce.
V roce 2025 stát podle právníků zabavil majetek v hodnotě přes 1,1 bilionu rublů, což je osmkrát více než rok předtím. Tyto kroky jsou prezentovány jako boj proti korupci, ale podle odborníků zároveň slouží jako nástroj k přerozdělování ekonomické moci a upevňování loajality vůči Kremlu.
Řada významných oligarchů – například Roman Abramovič, Andrej Gurjev či Sulejman Kerimov – má politickou minulost, i když sami nebyli obviněni. Přesto je současná situace vnímána jako varování, že členství v elitě je v Rusku podmíněné a loajalita nemusí stačit k ochraně majetku. Někteří podnikatelé se proto snaží předcházet riziku dobrovolnými finančními příspěvky státu.
Stát však zároveň v této souvislosti naráží na problém: zabavené podniky se často nedaří prodat. Aukce se opakovaně ruší kvůli nezájmu kupců a některé majetky se prodávají až za polovinu původní ceny. To jen zvyšuje nejistotu mezi ruskými miliardáři, kteří nyní sledují, zda se jejich vlastní aktiva nestanou dalšími na seznamu.
Vedle Moškoviče hrozí v současnosti konfiskace například Konstantinu Strukovovi, který své miliardy postavil na zlatě. Strukov působil v ruské politice a je členem strany Jednotné Rusko. V červenci 2025 byl obviněn z toho, že část svých aktiv přesunul mimo Rusko a že jeho podnikání poškozovalo životní prostředí. Poněkud jiný příklad je zakladatel banky Tinkoff Bank, Oleg Tinkov, který v roce 2022 veřejně zkritizoval válku. Následně mu Kreml pohrozil znárodněním banky, pokud nepřeruší veškeré vazby. Banka byla nakonec prodána za zlomek své hodnoty společnosti spojené s oligarchou Vladimirem Potaninem. Tinkov tvrdí, že přišel o miliardy dolarů a následně Rusko opustil.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.