Čína má v současnosti početní převahu nad Spojenými státy v námořních silách a její námořnictvo rychle roste. Její výhodou je především rozsáhlý a vyspělý průmysl komerčního stavitelství lodí, který je úzce propojen s vojenským sektorem, upozorňuje kromě jiného článek na webu The Economist.
Za posledních 25 let vzrostl podíl Číny na světové lodní tonáži z přibližně 5 % na více než 50 %, zatímco americký průmysl komerčního stavitelství lodí je téměř zanedbatelný. Civilní loděnice přitom mohou podporovat vojenskou výrobu, protože využívají podobné materiály, technologie, pracovní dovednosti a dodavatelské řetězce. Když je méně civilních zakázek, mohou být jejich kapacity využity pro stavbu a opravy vojenských lodí.
Evropa ukazuje, že silný civilní lodní průmysl může zároveň podporovat námořní obranu. Výroba složitých výletních lodí, ledoborců a dalších plavidel pomáhá udržovat kvalifikovanou pracovní sílu, výrobní kapacity a technologické know-how potřebné také pro vojenské lodě.
Spojené státy naopak svůj komerční lodní průmysl oslabily mimo jiné Jonesovým zákonem z roku 1920. Ten sice měl chránit domácí výrobu, ale vedl k nízké konkurenci a vysokým cenám amerických lodí. V roce 2025 tak USA představovaly pouze 0,03 % světové lodní tonáže.
Slabý americký lodní průmysl má následky i pro americké námořnictvo, jehož vojenské loděnice mají problémy s dodržováním termínů a rozpočtů. Významná část programů na stavbu fregat, ponorek a dalších plavidel je proto opožděná.
Americká vláda si problém uvědomuje a snaží se podporovat obnovu domácího lodního průmyslu prostřednictvím dotací, investic a spolupráce se spojenci, zejména s Jižní Koreou. Přesto podle odborníků potrvá řešení problému dlouho a není jisté, zda se americkému komerčnímu lodnímu průmyslu podaří znovu získat takový význam, aby mohl výrazně podporovat americké námořnictvo.
Podrobnější informace získáte zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.