Zpráva dne: Regionální vláda deklarovala, že 90 % hlasujících se vyjádřilo pro nezávislost země. Jenže referendum neproběhlo za normálních okolností, velká skupina občanů nevolila a centrální vláda výsledky neuzná.
Katalánská regionální vláda deklarovala jednoznačné „ano“ v kontroverzním referendu o nezávislosti Katalánska na Španělsku. Při střetech se španělskými bezpečnostními silami bylo zraněno na 800 lidí a při hlasování panoval chaos.
Katalánský prezident Carles Puigdemont řekl po uzavření hlasovacích míst, že Katalánsko „vyhrálo právo na to stát se nezávislým státem“ a dodal, že dodrží svůj slib, že v případě, že „ano“ zvítězí, vyhlásí jednostranně nezávislost země.
Puigdemont také kritizoval Španělsko za další „ostudnou stránku svých dějin s Katalánskem“ a apeloval na EU ohledně porušení lidských práv v Katalánsku.
Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull brzy ráno v pondělí sdělil novinám, že 90 % ze 2,26 milionů voličů v Katalánsku podpořilo nezávislost. 8 % bylo proti a zbytek představovali prázdné volební lístky. Ještě 15 000 hlasů se mělo dopočítávat.
Region má celkem 5,3 milionů registrovaných voličů a hlasování podle Turulla nezahrnulo volební lístky konfiskované španělskou policii ve snaze lidovému hlasování zabránit.
Nikdo nyní netuší jaký bude další vývoj v Katalánsku, nejbohatším regionu Španělska, i když jeho politici slibují vyhlášení nezávislosti na základě výsledků referenda.
Nedělní referendum provázely násilnosti: stovky policistů se snažily zabránit konání referenda, které centrální vláda vidí jako nelegální. Na řadu přišlo násilí a gumové policejní projektily. Premiér Mariano Rajoy večer v televizním projevu poděkoval policii za její práci, jeho ministr zahraničí Alfonso Dastis sdělil, že násilí bylo „nešťastné“ a „nepříjemné“, ale jinak „odpovídající“.
Tyto výroky nejspíš, píše agentura AP, Katalánce nepotěší a spíš dál rozzlobí.
Asi 844 civilistů muselo vyhledat lékařskou pomoc kvůli zraněním ze střetů s policii, když se snažili hlasovat. Dva lidé jsou ve vážním stavu. 33 policistů bylo zraněno. Amatérská videa ukazují násilné střety v ulicích Barcelony a dalších míst Katalánska, a to včetně scén násilí na starých lidech či mladých dívkách. Objevily se také scény provokací aktivistů, kteří na pořádkovou policii útočili.
Elisa Arouca, se kterou agentura AP v Barceloně mluvila, byla rozzlobená mírou násilí ze strany španělské policie. Jak sdělila: „Byla jsem vždycky proti nezávislosti, ale to co dělá španělský stát, mění můj názor. Národní policie a civilní garda se k nám chovají jako ke kriminálníkům.“
Katalánsko nemělo organizovanou kampaň za „ne“, protože hlavní opoziční národní strany hlasování kvůli jeho nejisté právní platnosti bojkotovaly. Podle průzkumů veřejného mínění je asi polovina z 7, 5 milionů občanů Katalánska proti nezávislosti na Španělsku. Například číšnice Mari Martinezová se AP svěřila, že volit nešla a že myšlenku nezávislost nepodporuje. „Nikdy jsme se neměli dostat do tohoto stavu. Politici nedělají svojí práci, měli najít dohodu už dávno.“
Ksenia Světlova, členka parlamentu Izraele, která byla v Katalánsku jako jeden ze 33 mezinárodních pozorovatelů sdělila, že byla šokována použitím gumových projektilů a že „očekávala normální demokratický proces“.