Japonsko a EU dokončily obchodní dohodu „auta za sýr“

Aktuálně: Evropská unie a Japonsko se dohodly na nové obchodní dohodě “auta za sýr”, kterou obě strany vidí jako zlomovou. Podle EU umožní vývozy zemědělských výrobků do Japonska bezcelně nebo s nižšími cly. 

Uzavřená obchodní dohoda pokrývá trh s 600 miliony lidí a 30 % globálního HDP.  EU a Japonsko se dohodly na klíčových částech velké obchodní dohody, které se říká „auta za sýry“, čímž vyslaly údajně „zásadní signál“, že globální trhy zůstávají otevřeny.

Dohoda, která byla v principu dohodnuta již v červenci, zahrnuje asi 30 % světového HDP. Brusel ji chválí jako průlom, především pro zemědělce. Uvedl, že se jedná o „nejdůležitější a nejobsáhlejších dohodu kdy sjednanou EU v obchodu s potravinami.“

Dohoda začne platit zhruba v době, kdy Británie bude odcházet z EU.

Dohoda mezi Bruselem a Tokiem, která trvala čtyři roky, bude zahrnovat  snížení cel, spolupráci na standardech a regulaci a otevření trhu s veřejnými zakázkami. Sníží se japonská cla na evropské sýry a další mléčné produkty, jakožto i víno a maso. Naopak, Brusel ukončí importní cla na japonský sektor automobilů. Je to zásadní krok, neboť EU je jako celek největší importérem silničních aut.

Některá cla ihned půjdou na nulu, jakmile dohoda nabude platnosti, jiná bude rozprostřena na období 15 let. Eurokomisařka Malmströmová si pochvalovala dohodu s tím, že „zvýší podstatně možnosti exportu hovězího.“

Předseda EK Juncker a japonský premiér Abe si pochvalovali, že dohoda má „velkou ekonomickou hodnotu“ a strategickou důležitost.  Také zdůraznili, že to ukazuje závaze na udržení světové ekonomiky jako otevřené, s volnými trhy a jasnými transparentními pravidly.

U ochrany investorů není shoda

Ale tato dohoda, která byla oznámena, se vyhýbá kontroverznímu tématu ochrany zahraničních investorů, kde se nepodařilo najít shodu.  Téma bude projednáno zvlášť. Pro Evropskou komisi, která čelí nespokojenosti občanů s tradičním systémem řešení sporů, je to téma velmi citlivé.

Brusel už vyloučil, že na ISDS – které se vyčítá to, že dává korporacím moc poškodit sociální a ekologické standardy, by v budoucnu spoléhal. Chce zavést systém investičních soudů, ale Tokio to nechce podpořit.

Ovšem to, že v dohodě není doložka o ochraně investorů znamená, že dohoda může jen projít Evropským parlamentem a Radou, a nikoliv zdlouhavým národním ratifikačním procesem.

Malmströmová je pod tlakem evropské zemědělské lobby kvůli možné dohodě s Mercosurem. Ta by umožnila jihoamerickým chovatelům hovězího přístup na evropské trhy. Musela proto ukázat, že farmáři mají jiné exportní možnosti – tedy u Japonska.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.