Konspirační teorie, politický extremismus a vztahy s veřejností

Mediální expert Jozef B. Ftorek rozebral vztah mezi konspiračními teoriemi, politickým extrémismem, PR a krizí autorit v současných společnostech.

„Konspirační teorie“ v původním významu slova znamenaly nejčastěji teorie o tajném spiknutí mocných osob v pozadí, a to proti oficiální autoritě, králi nebo vládě. Objektem jedné z nejstarších konspirací v dějinách českých zemí byl český král Jiří z Poděbrad. Ten byl po staletí v podezření, že otrávil Ladislava Pohrobka. Původně tuto konspirační teorii šířila především katolická šlechta. Měla za to, že se Jiří z Poděbrad spiknul s husitskou šlechtou a nechal mladého krále otrávit, aby se pak sám ujal moci a vlády. Protože husitský král vadil nejen katolické šlechtě, šířili jeho soupeři teorii o tom, že je to královrah. Tuto teorii o příčině možné smrti Ladislava Pohrobka nám, školákům, jako jednu z verzí, a to velmi pravděpodobnou, předložila i učitelka dějepisu na základní škole. Ve stejném roce pak došlo ke zveřejnění výzkumu lékaře a paleoantropologa Emanuela Vlčka. Závěry jeho vědeckého zkoumání kosterních ostatků po 500 letech jméno českého krále Jiřího z Poděbrad očistily. Ladislav Pohrobek zemřel na leukémii.

Poměrně novější „teorie spiknutí“ se týká mandelinky bramborové. V dobové terminologii padesátých let a studené války „amerického brouka.“ Škůdce, který napadá bramborovou nať, měli podle oficiální propagandy komunistické éry počátku padesátých let dvacátého století, šířit jako biologickou zbraň agenti západních imperialistů. Zejména pak USA, a to ve snaze poškodit národní hospodářství nových lidově demokratických režimů. Faktem je, že mandelinka opravdu pochází původně z oblasti Mexického zálivu. Do Evropy se postupně dostala během první poloviny 20. století. Do značné míry především v důsledku zvýšené obchodní výměny. Co se ovšem většinou taktně zamlčuje, je skutečnost, že během vedení války proti nacistickému Německu byla americkým velením v Evropě skutečně připravena také jako biologická zbraň ke zničení úrody brambor, zhoršení potravinové situace a ve výsledku podlomení bojové morálky nepřítele. Nutno dodat, že jako uvažovaná a šlechtěná biologická zbraň se nacházela také v arzenálu dalších států, včetně Německa nebo Francie. Přesvědčivé důkazy o bojovém nasazení mandelinky bramborové neexistují. Rychlost jejího šíření po druhé světové válce ve Střední a Východní Evropě poskytuje ovšem prostor pro nejrůznější spekulace i teorie konspirace.

Bohem vyvolení

Nynější označení „konspirační teorie“ je v praxi komunikace s veřejností a ovlivňování mínění povětšinou, a především, kategorickým zaklínadlem – „konspirační teorií!“ To znamená, nebo má znamenat, zejména automatické odmítnutí tvrzení, jež je, nebo má být, považováno za směšné, paranoidní nebo úplně neopodstatněné. Konspirační teoretici tak v tomto smyslu rádi prohlašují, že teorie konspirace, spiknutí, se stává konspirační teorií tehdy, když ji za takovou označí samy skuteční konspirátoři, spiklenci. Nutno dodat, že někteří příznivci teorií konspirace věcně i sebekriticky prohlašují, že pokud máte rozumět současnému „bláznivému světu,“ musíte být tak trochu jako ten současný svět. Jinak, s nadsázkou řečeno: „To že jsi paranoik neznamená, že po Tobě nejdou.“ Á propos, kdyby vám třeba počátkem roku 1938 někdo zasvěceně povídal o tom, co Evropu v následujících letech čeká, včetně masového průmyslového vraždění civilistů, žen a dětí na základě jejich etnického původu, jistě byste jej považovali za podivína, blázna. Už jen z prostého pudu sebezáchovy, abyste od sebe odvrátili obrovskou úzkost, která je s takovou představou nutně spojena.

Pokud bych nyní převzal například argumentaci P. C. Robertse, kdysi náměstka ministra financí ve vládě prezidenta USA Ronalda Reagana, nyní disidenta a komentátora online alternativy, který tvrdí, že američtí neokonzervativci věří, že Spojené státy mohou v nukleární válce vyhrát s minimem škod, a možná že i vůbec bez škod jak na životech, tak i na všem ostatním, byl bych pravděpodobně označen za konspiračního teoretika nebo agenta Ruska. Přesně to se stalo i P.C. Robertsovi. Je na veřejném seznamu „agentů RF“ v USA.

Paul Craig Roberts tvrdí, že výstavba sítě základen antibalistických raket USA podél hranic Ruska a Číny (jejich součástí měl být i radar Armády USA v ČR), vytvoří štít proti odvetnému úderu. Tím by oba státy pravděpodobně odpověděly na první a tzv. preventivní nukleární útok ze strany USA (raketové základny U.S. Army v Polsku mají být zprovozněny do konce roku 2018. Základna v Rumunsku, na pobřeží Černého moře, už pravděpodobně dosáhla operační způsobilosti). Na budované základny je podle Robertse možné, kromě antibalistických raket, které mají ruské a čínské interkontinentální balistické rakety sestřelovat v letu, umístit i čistě útočné nukleární rakety. Ty dokáží zasáhnout cíle až hluboko v zázemí obou zemí. Ruska a Číny. Mají to být rakety, s jejichž parametry nejsou Rusové ani Číňané obeznámeni. Tím se má o další minuty prodloužit reakční čas nutný k tomu, aby oba státy dokázaly na danou situaci adekvátně odpovědět. Představa neokonzervativců počítá s tím, že čas potřebný k reagování by byl alespoň pět minut. Teprve potom by jak Rusové, tak Číňané byli schopni jednat. To by už ovšem preventivní úder USA končil. Území Ruska i Číny by v daném okamžiku bylo zásadně devastováno. Při vědomí, jak nepatrnou šanci mají jejich zbylé mezikontinentální rakety proniknout štítem protiraketové obrany Spojených států, by vlády obou napadených zemí za dané situace na vlastní odvetný úder už rezignovaly. Raději by upřednostnily kapitulaci. Tu by ovšem podle Robertse americká strana pojala jako výzvu k sekundárnímu jadernému útoku vzdušných sil USA. Ten by zbývající, dosud ještě existující ruská a čínská města smetl z povrchu zemského. Zabil by miliony lidí a nechal obě země v troskách.[1] Tolik P.C. Roberts.

Zásadní problém s americkými neokonzervativci, kteří v posledních dvaceti letech opanovali domácí a zejména zahraniční politiku Spojených států amerických je v tom, že nejednají racionálně, ale ideologicky. Jejich jednání je určováno vírou o vlastní vyvolenosti, boží předurčenosti. Ta se odvíjí od specifického výkladu určitých pasáží Bible spojených s očekáváním nového příchodu Ježíše Krista, spasitele. Jinak řečeno, oni nevědí, že v jaderné válce nelze zvítězit! Nedokáží pojmout skutečnost, že nukleární válka má pouze poražené. Věří, že oni, Bohem vyvolení, přežijí.

Faktem je, že tzv. konspirační teorie jsou častou součástí především populistické politiky. Právě ta tradičně a významně uplatňuje pohled na svět v intencích tajného spiknutí mocných (elita vs. lid). Takový výklad jí umožňuje univerzální použití „teorie spiknutí“ na libovolný společenský problém a situaci. Současná popularita konspiračních teorií je pak především odrazem rostoucí nedůvěry části veřejnosti v politiku liberální demokracie pozdního kapitalismu. Vůči jejím politikům i oficiálním autoritám obecně, včetně systémem etablovaným odborníkům a zavedeným organizacím. Právě tady lze spatřovat i spojitost konspiračních teorií s jedním z definičních znaků politického extremismu. (V tom smyslu, jak jej definuje současná politologie ve vztahu k soudobému systému moci.). Jedná se o inklinaci tzv. politických extremistů ke „konspiračním teoriím.“

New York a Washington – 9/11

Máte pochybnosti o charakteru událostí, které se staly 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu? Nevěříte oficiální verzi o průběhu teroristického útoku islámských teroristů vypracovanou vládou USA?[2] Třeba proto, že si myslíte, že je nemožné, aby cestovní pas jednoho z údajných únosců a teroristů, kteří uneseným letounem Boening 767 narazili do jedné z věží Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku, „přežil“ celou kolizi, jež vedla k obrovskému požáru a zřícení železobetonové konstrukce mrakodrapu? Snesl se na zem, aby jej, krátce poté, téměř nepoškozen, na ulici poblíž trosek jedné z největších budov New Yorku nalezly bezpečnostní složky FBI?[3] Nebo třeba plně nechápete, nebo dokonce nevěříte, že by dvě letadla, která narazila do věží WTC, mohla úplně zničit i třetí výškovou budovu (Věž sedm (Tower Seven) stojící jen kousek opodál v oblasti dolního Manhattanu? V takovém případě můžete být označen za „konspiračního teoretika“. Odtud je to jen kousek, abyste se stal/stala „nenásilným extremistou“. Tak to alespoň vnímá a veřejně prezentuje např. britský premiér David Cameron (V úřadu premiéra byl tento absolvent elitních britských škol v Eatonu a Oxfordu v letech 2010 – 2016.).

Svůj pohled na konspirační teorie a extremismus ventiloval David Cameron i během „legendárního“ projevu na půdě OSN, v září 2014. Nutno dodat, že premiérovy poznámky k teoriím konspirace a extremismu byly vedlejším produktem jeho poselství k boji proti terorismu. Ten tehdy, podle britského ministerského předsedy, zosobňoval konkrétně a především tzv. Islámský stát v Sýrii a Iráku (ISIS), v regionu označovaný jako Daeš. Stejně tak, že konspirační teoretik jste, podle Camerona a jeho inkriminovaného projevu v OSN, pokud si konkrétně myslíte, že události 11. září 2001 v USA byly židovským spiknutím, což je pohled, tradičně převažující v arabském a islámském světě. Některým lidem k tomu, aby takovou teorii spiknutí přijali stačí jen jméno vlastníka mrakodrapů Světového obchodního centra, věží Twin Towers (Dvojčat), kdysi typické dominanty New Yorku. Jejich nešťastný (budovy koupil několik týdnů před útokem), byť dobře pojištěný majitel, je širší veřejnosti ne příliš známý podnikatel v nemovitostech Larry Silverstain.

Svoboda, cenzura a pornografie

Cameronův projev, jeho poselství vyvolalo zřetelné znepokojení aktivního publika. Následně pak velmi kritickou reakci a debatu v alternativních médiích po celém světě. Ta odrážela oprávněné znepokojení, že politici Cameronova střihu chtějí, už tradičně, zasahovat do svobody internetu jeho dramatickou regulací. David Cameron v projevu požadoval, sám pak i aktivně prosazoval, aby byli trestně stíháni i ti, kdo v síti sítí volně šířené obsahy, texty, videa a fotografie, převezmou a dále s nimi pracují. Například tedy, když na svůj facebookový profil umístíte brutální video z popravy zajatce organizace Islámský stát, může to být považováno za propagaci terorismu. Tedy trestný čin. Bez ohledu na to, že vaše motivace byla nebo mohla být přesně opačná. Tedy, že z vašeho hlediska šlo o snahu upozornit na nebezpečí, jaké nejen islámský terorismus představuje pro veřejnou bezpečnost. Svoje o tom ví poslankyně evropského parlamentu a kandidátka na prezidenta Francouzské republiky Marine Le Penová. Evropský parlament (EP) ji v březnu 2017 zbavil poslanecké imunity v souvislosti s vyšetřováním prezentace, respektive šíření fotografií bestiálních vražd spáchaných džihádisty z organizace Islámský stát (IS) na sociální síti Twitter. Marine Le Pen v prosinci 2015 na svém twitterovém účtu zveřejnila několik necenzurovaných fotografií vraždy tří zajatců islámského státu, včetně amerického novináře Jamese Foleyho. Tomu džihádisté ​​zaživa uřízli hlavu. Zveřejněné fotografie doprovází její komentář „Tohle je IS!“ Politička, předsedkyně národně konzervativní francouzské Front national (FN, česky Národní fronty) použila inkriminované fotografie jako odpověď jednomu novináři. Ten přirovnal FN právě k organizaci Islámský stát. Le Pen pochybení odmítá. Zrušení své imunity v EP označila za vykonstruovaný krok. Jeho důvodem měla být podle ní snaha poškodit její předvolební prezidentskou kampaň. Le Penové mohou za šíření teroristické propagandy hrozit až tři roky vězení. Vyšetřovací výbor EP svoje rozhodnutí o zbavení poslanecké imunity vysvětlil mimo jiné násilnou povahou zveřejněných fotografií, která podkopává lidskou důstojnost.

Je zřetelné, že moderní online technologie „nabouraly“ zavedené mechanismy, prostřednictvím kterých mocenské elity kontrolovaly šíření informací. Servisní elity tak v nynější situaci intenzivně hledají a zavádějí způsoby efektivní kontroly nových médií v prostředí internetu. Nejjednodušší způsob, jak kontrolovat „síť sítí“ je regulace technických a legislativních parametrů spojených s jejím provozem a užíváním. Oficiálním důvodem i argumentem k regulaci internetu je samozřejmě ochrana zákonem a státem chráněných zájmů. Opatření v boji proti terorizmu, dětské pornografii nebo na ochranu autorských práv představují důvody, které je veřejnost ochotna přijmout, zejména pak v situaci bezprostředně po útoku teroristů nebo sexuálním zneužití dítěte.

Dnes už bývalý politik David Cameron se tak stal věrozvěstem tvrdé cenzury, zákazu volného šíření sporně definovaných a chápaných informačních obsahů. Vedle terorismu a extremismu, ve všech jeho formách i pornografie (nejen dětské). Jedno z volebních hesel české Pirátské strany z roku 2013: „Ubráníme vaše porno, volte Piráty“ tak začíná dávat mnoha lidem konkrétnější smysl.

Zřetelný nárůst výskytu tzv. „konspiračních teorií“ ve veřejném prostoru, jejich nekompromisní odmítání oficiální autoritou i jejich deklarovaná provázanost s tzv. politickým extremismem, vede kritičtější publikum k zamyšlení. Následně pak i k většímu zájmu o oba fenomény. Politický extremismus totiž může při uplatnění kritické perspektivy představovat především ideologický konstrukt PR stávající mocenské elity. Sám výraz extrém je pojem nejednoznačný už vlastním obsahem. Odlišně je chápaný jak ve společenských vědách (filosofy, politology, psychology nebo sociology), tak i ve společenské a politické praxi. Trestní právo např. takový pojem vůbec nezná, proto s ním ani nepracuje.

Jinak řečeno, odborná debata v otázce politického extremismu je určována zejména experty napojenými na systém. Jako taková může být v  současné společnosti nejistoty a krize součástí mocenské manipulace míněním laické veřejnosti, kdy stávající establishment může využívat autoritativního výkladu problematiky politického extremismu k ochraně vlastních mocenských pozic, a to odváděním pozornosti od zásadních společenských témat, vlastních selhání, stejně jako k eliminaci politicko-mocenské konkurence.[4] Nakonec i jedna z vůdčích osobností názorové platformy, kterou web- magazín !Argument představuje, byla svého času státní autoritou (MV ČR) zařazena na seznam extremistů.

Odkazy:

[1] Blíže: http://www.paulcraigroberts.org/2017/05/05/sauron-rules-washington/ (20/5/2017)

[2] Legendou po síti sítí šířené alternativy výkladu událostí z 11.9. 2001 v USA i populární teorií spiknutí, jako údajnou operací pod falešnou vlajkou (false flag), se stal dokument Dylana Averyho Loose Change 2nd Edition.

[3] Dostupné z: http://edition.cnn.com/2001/US/09/17/inv.investigation.terrorism/ (20.5. 2017)

[4] FTOREK, Jozef a Zdeněk KOVAŘÍK. Public relations a politický extremismus. Brno:Tribun EU, 2013, 220 s. ISBN 978-80-263-0296-4.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.