Lidská paměť vytěsňuje nepříjemné a opírá se o to, co zůstává nekonfliktní. Ukázala to i reflexe protestu proti srazu landsmanšaftu v Brně, píše Milan Daniel ve své glose a pozvánce k diskusi.
Hlavní německá média, zpravodajské servery jako tagesschau.de nebo relace ZDFheute, informovaly o demonstrantech jako o členech komunistických a pravicově extremistických stran, kteří se snaží politicky těžit ze starých křivd. Odpůrci sjezdu byli v německém tisku často označováni za ty, kteří brání dialogu. Němečtí komentátoři chápali protesty v Brně primárně jako nástroj domácího politického boje českého premiéra Andreje Babiše a jako snahu pravicových politiků hledat nová imaginární nepřátelství v reakci na klesající preference. Vůle k poctivé analýze důvodů k protestu z české strany byla minimální až žádná.
Pozoruhodné je, že uvedené reakce byly zřetelné hlavně v sousedním Bavorsku, s výrazně menším zájmem se téma setkalo v celoněmeckém kontextu. Podrážděná odpověď na reflexi snahy o „smiřování“ tak demonstrovala politiku tlusté čáry za minulostí, kterou podle jejích nositelů lze odčinit – možná vygumovat – současnou spoluprací a dobrými vztahy.
Ne že by byli účastníci protestu v Brně proti politice dobrých vztahů. Společně však odmítli, aby se na ní podílel organizovaný mančaft pohrobků těch, kteří vědomě překrývají vlastní ublížeností zvěrstva, jichž se jejich předkové dopustili.
Snaha zapomenout na minulost a budoucnost Evropy stavět na nových základech nicméně naráží právě na to, co se z paměti jejích obyvatel snaží vytěsnit politici, kteří si na Východě opět vyfabrikovali nepřítele, aby se zbavili vlastních problémů. Nebo aby si splnili sny o ovládnutí prostoru, který oplývá bohatstvím energií a surovin?
Proč to vlastně dělají?
To bude téma panelové diskuse, k níž chrudimský Spolek proti tmě pozval tři osobnosti, které se brněnského protestu účastnily a dlouhodobě se angažují v politice, jejíž základy vidí v poctivé reflexi historie: historika Josefa Skály, publicistu a analytika Jana Schneidera a organizátora oslav osvobození od fašismu a nacismu Richarda Štěpána.
Debata se odehraje v sále Sůva chrudimského Regionálního muzea v předvečer výročí vypálení nedalekých Ležáků 23. června 2026, se začátkem v 17 hodin.
Účastníkům nepůjde jen o to, aby se jim dostalo odpovědi na otázku vyslovenou v titulku, ale i o to, jak se procesu „hnědnutí“ aktivně bránit.
