Smart Cities: Pojem „chytrý“ je stále častěji eufemismem pro sledování (2.část)

VSa Trendy

Od roku 1942, kdy byla v Německu nainstalována první kamera CCTV na světě, se počet sledovacích kamer po celém světě velmi zvýšil. Ve skutečnosti trvalo jen 79 let, než jsme se od jedné kamery dostali k téměř miliardě těchto zařízení.

Podle studie výzkumného webu Comparitech se většina nejvíce sledovaných měst na světě nachází v Číně. Tato země se dostává na titulní stránky novin kvůli hojnému využívání sledovacích technologií a v celém žebříčku, který se zabýval 150 nejlidnatějšími městy na světě, se objevuje ve velké míře s výjimkou těch, u nichž nebyl k dispozici dostatek údajů. Indie se však v první dvacítce, které dominuje Čína, objevuje stále silněji.

Technologie CCTV (closed-circuit television – uzavřený televizní okruh) je na mnoha místech po celém světě kontroverzní, zastánci se ohánějí jejími přínosy v boji proti kriminalitě a odpůrci se obávají, že sledování může být využíváno jako nástroj veřejné kontroly a porušování práv na soukromí. Tvůrci průzkumu uvedli, že ve sledovaných městech nezjistili žádnou souvislost mezi nižší mírou kriminality nebo zvýšeným pocitem bezpečí a dohledem. (Na interaktivním grafu společnost Surfshark je zmapováno, jak rozšířené jsou sledovací kamery ve 130 nejlidnatějších městech světa.)

Města a data

Ať už je definujeme „chytrá města“ jakkoli, města využívající data jsou na vzestupu. Podle jednoho odhadu se na celém světě realizuje více než tisíc projektů chytrých měst. Množí se také žebříčky a indexy, v nichž se na předních místech běžně objevují města jako Singapur, Helsinky, Soul a Curych. Navzdory celosvětovému nadšení z hyperpropojených měst má tento futuristický svět propojených měst i svou temnou stránku. A co víc, úskalí mohou brzy převážit nad údajnými výhodami. To proto, že slovo „chytrý“ je stále častěji eufemismem pro sledování.

Města v nejméně 56 zemích světa nasadila sledovací technologie využívající automatické vytěžování dat, rozpoznávání obličejů a další formy umělé inteligence. Městský dohled je průmyslovým odvětvím v hodnotě několika miliard dolarů, v jehož čele stojí čínské a americké společnosti, jako jsou Axis (s touto firmou se můžeme setkat i v ČR: Kamery Axis zajišťují bezpečí cestujících i řidičů MHD v Mostě a Litvínově), Dahua, Hikvision, Huaweia ZTE. Ať už se chytrá města nacházejí v Číně nebo jinde, jsou obvykle popisována v přívětivých termínech s uklidňujícím příslibem ekologičtějších energetických řešení, snazší mobility a bezpečnějších ulic. Na stále větším počtu míst od New Yorku po Hongkong však rostou obavy ze způsobů, jakými supermoderní dohled zasahuje do svobody projevu, soukromí a ochrany dat. Pravdou však je, že rozpoznávání obličejů a související technologie nejsou zdaleka nejznepokojivějším rysem chytrých měst.

Technologie sledování se zdaleka neomezují jen na Čínu

V Severní Americe a západní Evropě lze napětí ohledně chytrých měst rozdělit do obav z toho, jak technologie dohledu umožňuje všudypřítomné shromažďování, uchovávání a zneužívání osobních údajů, a to od orgánů činných v trestním řízení až po soukromé společnosti.

Čína je obviňována z vývozu autoritářských technologií. Západ to však dělá také, jen skrytěji

Technologie, které pomáhají autoritářským vůdcům shromažďovat informace a kontrolovat obyvatelstvo, se vyvážejí bez větších omezení již desítky let. Ačkoli Čína vyváží hotové sledovací systémy vládám, které jsou považovány za utlačovatelské, země v Evropě a Severní Americe tak činí také, i když skrytěji.

Čínské společnosti však nejsou jedinými aktéry na globální obchodní scéně, kteří využívají argumentu „technologické neutrality“. Společnosti z Evropy a Severní Ameriky využily první příležitosti prodávat dohledové systémy do Číny na počátku roku 2000. Mnohé z těchto technologií posílily čínský systém cenzury internetu. V přelomové zprávě z roku 2001 nezávislý výzkumník Greg Walton ukázal, že mezinárodní společnosti začaly prodávat své produkty čínským veřejným bezpečnostním agenturám již v roce 2000 během velké bezpečnostní výstavy v Pekingu.

Na rozdíl od jiného elektronického zboží mohou sledovací technologie ovlivňovat a omezovat životy, práva a svobody lidí. Proto je důležité, aby byly regulovány. I když může být vzhledem k současnému napětí mezi Čínou a Západem obtížné přijmout jednotný soubor pravidel na mezinárodní úrovni, cestou vpřed by mohlo být lepší monitorování a regulace na domácí úrovni.

 

Psali jsme:

 

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.