Minulý týden se v Evropském parlamentu vedla diskuse o tom, zda by se měly neočekávané zisky energetických společností zdanit či nikoli. K tématu vystoupila také Věra Jourová.

Ve středu 6. července se kromě jiného na plenárním zasedání Evropského parlamentu probírala energetická krize a případná daňová opatření ke zmírnění jejích dopadů. Jako první se ujal slova ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

„V souvislosti se současnou energetickou krizí se objevila myšlenka zdanění neočekávaných zisků energetických společností jako možné opatření ke kompenzaci vysokých cen energií,“ řekl úvodem Bek. A dále pokračoval: „České předsednictví je toho názoru, že zdanění neočekávaných zisků energetických společností skutečně patří mezi daňová opatření, která by mohla být zvážena v kontextu, kdy domácnosti i podniky velmi trpí prudkým růstem cen energií. Ačkoli obecně je zdanění, zejména přímé daně, v kompetenci členských států, některé prvky zdanění jsou upraveny v současném daňovém rámci EU, který obsahuje i několik ustanovení pro reakci na výjimečné situace.“

„Členské státy usilovně pracují na zmírnění současné energetické krize a přijímají opatření v závislosti na konkrétní situaci v jednotlivých členských státech. Některé evropské země, například Portugalsko a Španělsko, již začaly neočekávané zisky energetických společností zdaňovat. Jejich zkušenosti je jistě zajímavé sledovat, abychom zjistili, zda toto opatření plní svůj cíl, má reálný efekt a ukáže se jako užitečné. Pokud ano, jsem si jistý, že by se ho mohly chtít chopit i další členské státy. České předsednictví bude tuto problematiku nadále sledovat a diskutovat s členskými státy o tom, jak by daňová opatření mohla čelit současnému prudkému růstu cen energií v EU,“ prohlásil Bek závěrem.

Mimořádné zisky přišly v důsledku náhlé příznivé změny tržních podmínek

Na Beka navázala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s projevem, z něhož přinášíme ukázku (celý proslov můžete zhlédnout zde):

Podle Jourové „bychom se měli vyvarovat zdánlivě přesvědčivých řešení, která se snadno provádějí a jejichž účinnost při pomoci těm, kteří energii nejvíce potřebují, je sporná“.

Dále připomněla, že „máme povinnost a závazek řešit klimatickou krizi“. „Opatření přijatá k řešení krátkodobých problémů s cenovou dostupností energie nebo bezpečností dodávek by neměla podkopávat, nýbrž urychlovat naše dlouhodobé ambice na dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a musí být v souladu s Evropskou zelenou dohodou,“ upozornila Jourová.

Jourová rovněž hovořila o spravedlnosti: „Ano, všichni platíme vyšší ceny na čerpacích stanicích, v účtech za energie nebo v supermarketech. Ale ne všichni potřebujeme pomoc ve stejné míře. Měli bychom se snažit zavést opatření, která se zaměří na ty domácnosti, které to nejvíce potřebují.“

K dani z tzv. neočekávaných zisků se vyjádřila takto: „Daň z neočekávaných zisků je daň pro podniky, jejichž zisky mimořádně a neočekávaně vzrostly, a to nikoliv v důsledku chytrého investičního rozhodnutí nebo zvýšení efektivity či inovací, ale jednoduše v důsledku náhlé příznivé změny tržních podmínek. Jak vysvětlují ekonomové, správně zavedené zdanění těchto neočekávaných zisků je efektivní, protože zvyšuje příjmy, aniž by ovlivnilo podnikatelská rozhodnutí. Zdroje budou i nadále alokovány tak, aby se maximalizoval jejich ekonomický potenciál, a ne proto, aby se vyhnuly zdanění. Příjmy získané tímto efektivním způsobem by opět měly být použity na podporu zranitelných spotřebitelů, neboť členské státy mohou tyto příjmy rozdělit mezi konečné spotřebitele, a kompenzovat tak negativní dopad současných vysokých cen energií. To lze podpořit tím, že na rozdíl od opatření, která přímo zasahují do fungování trhu, zdanění neočekávaných zisků ponechává ekonomickou efektivnost trhů nedotčenou.“

Kdo bude definovat, co to je „nadměrný zisk“?

Po Jourové se do debaty zapojili jednotliví europoslanci. Např. Markus Ferber z frakce EPP (European People’s Party) vznesl dotaz: „Kdo vlastně definuje, co je to nadměrný zisk?“ V této souvislosti zmínil německou společnost, „která dosáhla nehorázných zisků“, a tou byla „společnost BioNTech, která poskytla vakcínu“. To přineslo podle něj spolkové zemi Porýní-Falc „daňové příjmy, které v minulosti nikdy neměla“. Tím poukázal na to, že „náš daňový systém funguje i bez zdanění neočekávaných zisků“. Proto zastává názor, že „potřebujeme rozumné daňové systémy, které skutečně správně zdaňují zisky“.

Daně jako za první a druhé světové války

Francouzská europoslankyně Aurore Lalucqová tvrdí, že „zisky energetických společností rostou tak, až je z toho nevolno“. „Tyto zisky se dnes vytvářejí na úkor ekologie, na úkor občanů, kteří se snaží vyjít s penězi, na úkor nedostatku a války. Nejedná se o výjimečné zisky, ale o abnormální, znepokojivé a nepřijatelné zisky. Víme, jak je zdanit, už jsme je zdanili během první a druhé světové války. Proto na evropské úrovni požadujeme jejich zdanění. Některé země tak již učinily, jiné otálejí, počínaje mou zemí, Francií. Těmto zemím vzkazujeme, že pro energetiku to bude krutá zima s hospodářskými, sociálními a politickými důsledky, které si dokážeme snadno představit,“ varovala Lalucqová.

50% daň z nadměrných zisků?

Pro zdanění horuje také německý europoslanec Rasmus Andresen za Zelené, když říká: „Shell, ExxonMobil a Chevron – jen tyto tři koncerny dosáhly v prvním čtvrtletí roku 2022 zisku necelých 20 miliard eur, což je více než dvakrát tolik než v prvním čtvrtletí roku 2021. Velké ropné společnosti dosahují miliardových zisků. Zatímco stále více lidí má sotva na zaplacení nákladů na energie, některým koncernům se daří velmi dobře. (…) My, Zelení, navrhujeme 50% daň z nadměrných zisků. Další část zisku by měla plynout do investic do obnovitelných zdrojů energie, které nutně potřebujeme. Vyzýváme ministry financí EU, aby tento krok učinili společně. V čele stojí Španělsko, Velká Británie a Itálie. Jsou to dobré příklady, ale nestačí. Země jako Německo by měly následovat. Hospodářská krize bude velmi tvrdá, nezaměstnanost poroste a nerovnost se bude zvyšovat. Proto potřebujeme daň z nadměrných zisků, a to hned.“

Dočasné opatření a větší podpora jaderné energetiky

Francouzská europoslankyně Mathilde Androuëtová míní, že by „doba trvání této daně měla být časově omezená a měla reagovat na konkrétní krizi“. Také připomněla, že „situace v jednotlivých členských státech je velmi odlišná. Zatímco Itálii se prostřednictvím této daně podařilo získat zpět několik miliard, Francie takovou daň odmítá, protože energetické společnosti již přispěly na kompenzaci dopadů krize.“ Androuëtová si myslí, že „taková daň navíc pravděpodobně ohrozí investice, zejména pokud chceme skutečně dosáhnout cílů uhlíkové neutrality“.

Zdanění také digitálních gigantů

Slovenský europoslanec Robert Hajšel zašel v požadavcích na zdanění neočekávaných zisků ještě dál: …, táto daňby sa nemala týkať iba energetických spoločností, ale mali by sme ju zaviesť aj na spoločnosti, ktoré napríklad profitovali aj počas pandémie koronavírusu, aj na veľké farmaceutické firmy, aj na digitálnych gigantov, predovšetkým na takzvanú päťku GAFAM (pozn. red.: Google, Apple, Facebook, Amazon a Microsoft).

Raději regulace cen?

„Bylo by mnohem lepší odstranit neočekávané zisky prostřednictvím regulace cen než jejich zdaněním,“ řekl irský europoslanec Mick Wallace. A dále uvedl: „Francie má jednu z nejnižších měr inflace v Evropě, která do května činila 5,8 %, zatímco průměr EU je 8,8 % a irská inflace 8,3 %. Velkým důvodem je regulace cen energií, kterou Francie zavedla. Ceny elektřiny v Irsku se od ledna do května zvýšily o 41 %. Průměrný nárůst cen elektřiny v EU za stejné období činí 29 %. Ve Francii je to pouze 6,5 %. Energetická chudoba je především politickým selháním, které vyžaduje adekvátní politickou reakci, jež by řešila základní příčiny nespravedlnosti a zároveň zajistila spravedlivou a udržitelnou budoucnost pro všechny. Energie je veřejný statek, ale musíme s ní začít jako s veřejným statkem zacházet, protože jsme tak dosud nečinili.“

Záznam celé diskuse můžete zhlédnout zde v českém jazyce.