Přečetli jsme: Polsko a Maďarsko stojí společně proti evropské politice, což představuje bezprecedentní test pro Evropskou unii, píše se v článku britských novin ke schůzce mezi polským a maďarským premiérem.
I když přístup Maďarska a Polska v roce 2004 vyvolal vlnu optimismu o šíření liberálních hodnot na východ, představitelé obou zemí nyní tvrdí, že západní Evropa ztratila svůj kompas. Premiéři obou zemí se setkali a jasně uvedli, že budou bojovat bok po boku ve sporech o migraci či peníze, napsaly o vztazích mezi Polskem a Maďarskem a Západem noviny Financial Times.
Mateusz Morawiecki, nový premiér Polska, se setkal s premiérem Viktorem Orbánem, schůzka zvýraznila konzervativně-národní rysy vlád obou zemí. Morawiecki přímo uvedl, že „země, které myslí podobně jako my, mohou velmi pozitivně ovlivnit budoucnost Evropy:“ Orbán predikoval, že rok 2018 bude rokem „velkých bitev“ proti multikulturním hodnotám Evropy. Orbán řekl, že „ nechce žít v impériu, ale spíše v alianci svobodných zemí.“ Také zdůraznil, že migrační politika EU je spektakulární selhání a že Evropa může být silná jen, pokud si zachová křesťanskou kulturu.
„Vzorový žaček“
Polsko bylo dříve vnímáno jako „vzorový žáček.“ Jenže vláda Práva a spravedlnosti, píší Financial Times, od roku 2016 evropské země znejistila změnou soudního systému či veřejnoprávních médií, čímž se přiblížila k Orbánově změně maďarského politického systému. Orbán se postavil proti tomu, jak EU řešila příliv uprchlíků, což dále vložilo klín mezi východní a západní členy EU.
Obě dvě země se spojily, aby čelily sankcím EU vůči polské soudní reformě, kterou Brusel označil za vážné riziko pro vládu práva. Vztah mezi Polskem a Maďarskem je pro EU bezprecedentní test, citují FT Heather Grabbeovou, která vede Open Society European Policy Institute. Podle ní se tyto dvě země snaží překazit agendu jiných zemí v řadě oblastí od migrace po vládu práva. Toto prý EU ještě neviděla. Dříve také existovaly v EU menší skupinky, ale ty obvykle usilovaly o hlubší integraci. Ale teď, varuje Grabbeová, je tu skupina, která odmítá solidaritu u migrace a sdílení břemene. Polsko a Maďarsko jsou osou Visegrádu, bojují proti bruselskému vměšování do imigrační politiky a ústavních záležitostí.
Ovšem liší se u některých témat, hlavně u vztahu k Rusku. FT dále píší, že jejich rétorika znepokojuje ČR i SR. FT citují slovenského premiéra Roberta Fica, který říká, že pro Slovensko je členství v EU životní zájem a převyšuje regionální vazby.
Snaha uvalit sankce na Polsko, spuštěním článku 7.1, který uvádí „závažné riziko porušení vlády práva.“, totiž vyžaduje jednomyslnost. Tedy i souhlas Maďarska. Orbán k tomu uvedl, že nemá ani smysl proces proti Polsku spouštět, když není šance, že by byl zaveden. Podle Orbána bude v cestě Maďarsko, které vytvoří blok, který nebude moci být obejit.
Některé země EU se proto snaží vyvarovat eskalace, jednak nechtějí ukázat vnitřní rozpor a jednak pragmaticky vnímají maďarské veto.
Jsou tu i další sporná témata, jako vyjednávání o novém rozpočtovém rámci. Stále více zemí západní Evropy chce, aby byly fondy EU podmíněny politickými podmínkami v dané zemi. Maďarsko a Polsko jsou v této otázce také spojenci a připraveni na boj.
V Německu panují obavy
FT dále uvádějí, že příklon obou zemí k pravicovému nacionalismu vyvolává velké obavy v Německu, které dříve prosazovalo rychlou integraci zemí do EU – jednak kvůli historické odpovědnosti a jednak kvůli přání mít stabilní sousedy. Německo má stále s těmito zeměmi řadu ekonomických a sociálních vazeb. Německo prý nechce vidět nové dělící linie v Evropě, například tím, že by byla příliš prohloubena eurozóna. Berlín prý zastává inkluzivní přístup.
Návštěva Morawieckiho prý zdůraznila to, jak Polsko na Maďarsko spoléhá. Maďarsku se podařilo dominovat regionálně a do kvůli migrační krizi. Nyní má prospěch ze slabosti Polska, které potřebuje Maďarsko k ochraně, uvedl Wojciech Przybylski, editor Visegrad Insight.
Morawiecki uvedl, že „střední Evropa stojí na vlastních nohou,“ Orbán zase uvedl, že střední Evropa hraje stabilizační roli a že chce, aby se to projevilo v debatě o EU. Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.