Přečetli jsme: Rusko čelí i v roce 2018 šesti hlavním výzvám a hrozbám v západním směru jeho zahraniční politiky, který zůstane i v roce 2018 problematický. Prezidentské volby povedou k určité revizi přístupů v zahraniční politice.
Odborníci doporučují deeskalaci v několika liniích, stabilizaci vztahů s USA, snížení nepřátelské rétoriky, posílení spolupráce tam, kde jsou zájmy společné, ale také posilování ruského potenciálu zadržování bezpečnostních hrozeb ze Západu.
Ruská rada pro zahraniční vztahy publikovala rozsáhlou zprávu o výhledech zahraniční politiky Ruské federace na rok 2018 a dále. (Ruská rada pro zahraniční vztahy představuje neziskovou organizaci, která se věnuje od roku 2010 analýze zahraniční politiky a k jejím zřizovatelům patří ruské ministerstvo zahraničních věcí.-pozn. redakce) Autory nové zprávy pro rok 2018 jsou Andrej Kortunov a Ivan Timofejev. Nyní uvádíme přehled obsahu zprávy, který se věnuje kapitole vztahů mezi Ruskem a Západem, jak ji vidí ruští experti.
Prezidentské volby a klíčový úkol ruské zahraniční politiky
Ruské prezidentské volby začnou nový zahraničněpolitický cyklus, píše se v úvodu zprávy. V jejich kontextu je možné očekávat nové hodnocení přístupů k hlavním směrům zahraniční politiky, i když kontinuita bude zachována.
Volby v Rusku tak či onak zapadají do politických cyklů jiných zemí, a to Číny, USA a také řady zemí Evropské unie i postsovětského prostoru. Bude tak narůstat efekt „suchého lesa“ a jsou tu možnosti krizových scénářů v důsledků cílených i nevědomých kroků konkrétních zemí, slabé mezistátní koordinaci mezinárodních problémů. Klíčovým úkolem je pro Rusku vytvořit příznivé podmínky pro svůj vnitřní rozvoj, protože pokračující ekonomická zaostalost představuje narůstající hrozbu pro suverenitu Ruska.
Západní směr ruské zahraniční politiky bude i nadále problematickým. Rok 2017 přenesl v této oblasti podle autorů následující výsledky: nárůst sankčního tlaku na Rusko, skandály s „vměšováním“ Ruska do voleb v USA a proměna digitální sféry v oblast zvýšeného rizika rusko-amerických vztahů a nárůst „toxičnosti“ digitální problematiky s EU, informační válka, diskriminace médií a polarizace informačního diskurzu, stagnace v provádění dohod z Minsku, demonstrace síly a nárůst v oblastech dotyku mezi Ruskem a NATO a konečně pak nedostatek pokroku při čelení společným výzvám a hrozbám, nárůst negativního vlivu problematických faktorů v té oblasti, kde se zájmy shodují.
Výzvy a hrozby
Za hlavní výzvy a hrozby pro Rusko zpráva označuje celkem šest bodů.
- Protiruská informační kampaň spojená s prezidentskými volbami a snahy o to zpochybnit legitimnost ruského politického systému
- Rozšiřování sankčního režimu, extrateritoriální sankce USA proti Rusku a jeho zahraničním partnerům, zdražení ruských investičních projektů
- Bojkotování další spolupráce mezi Ruskem a USA v oblastech jako jsou letecký průmysl a vesmír
- Rozpad režimu kontroly zbraní
- Degradace vztahů s Evropskou unii a přestavba politiky EU k Rusku podle amerického kurzu
- Zostření rozporů v oblasti informační a digitální sféry
Jaké jsou podle dokumentu možnosti pro rok 2018 si zvýše zmíněnými problémy poradit a navázat dialog, omezenou spolupráci či přispět k deeskalaci?
Možnosti
Na prvním místě je to zformování režimu sankcí, který bude vícerychlostní či umožní východisko ze sankcí díky pokrokům v ukrajinské otázce. S tím souvisí i druhý bod, kterým je vyplnění požadavků minského procesu s ohledem na příměří a jeho dodržování zastavení střelby a rozdělení linii dle mírové misie OSN. Další možností řešení je počátek dialogu v digitálním prostředí a jeho deeskalace. Na čtvrtém místě se objevuje možnost dialogu s EU ve vybraných otázkách vzájemné spolupráce a jejich případné rozšiřovaní. Na posledním místě zpráva hovoří o možnosti pokroku ve vzájemné spolupráci mezi EU a EAES v oblasti eurasijské ekonomické integrace.
Hlavní úkoly zahraniční politiky Ruska v západním směru
Zpráva dále uvádí základní úkoly zahraniční politiky Ruska v západním směru. Zde navrhuje hned několik cílů.
Na prvním místě staví stabilizaci ve vztahů s USA v podobě „řízení rozporů“ a rozvoj vztahů s Evropskou unii. Dále chápe jako úkol obnovení dialogu na různých rovinách, postupné rozmražení vztahů a také hledání alternativních cest spolupráce. Dalším úkolem ruské zahraniční politiky je to, aby nedopustila další eskalaci vztahů a dospěla ke vzájemnému snížení nepřátelské rétoriky. Rusko by dále nemělo dopustit blokování spolupráce v těch oblastech, kde je to vzájemně výhodné pro obě strany. Doporučuje se tedy dialog o společných výzvách a hrozbách.
Posledním úkolem ve vztazích se Západem má být podle zprávy potom uchování a další rozvíjení potenciálu kontejmentu (zadržování), který je nutný pro případ eskalace hrozby bezpečnosti ze strany Západu, jak zpráva uvádí.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Alex ‚Florstein‘ Fedorov, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=46991763