Přečetli jsme: Podle zprávy Oxfam 82 % veškerého ekonomického růstu v posledním roce šlo směrem k hornímu 1 %, zatímco dolních 50 % žádný růst nezaznamenalo.
Oxfam pravidelně vydává své zprávy k problematice nerovnosti jako určitý „odraz“ Davosu – Světového ekonomického fóra.
Ve své aktuální zprávě se zaměřuje na rozdíly v odměnách za práci a v bohatství.
Roční dividendy módního řetězce Zara pro čtvrtého nejbohatšího muže planety Amancia Ortegu měly hodnotu asi 1,3 mld. eur. Stefan Persson, jehož otec založil firmu H&M a který je v žebříčku Forbesu na 43. místě nejbohatších lidí, získal na dividendách 658 milionů euro.
Na druhé straně je tu Anju, která pracuje v Bangladéši, kde šije šaty, pracuje často dvanáct hodin denně, pozdě do noci. Má často hlad, protože si nevydělala dost peněz. A vydělá si asi 900 dolarů za rok.
Každé dva dny nový miliardář
Minulý rok, uvádí zpráva Oxfamu, byl zaznamenán největší nárůst počtu miliardářů v historii – jeden každé dva dny. Devět z deseti jsou muži. A právě oni zaznamenali velký nárůst svého bohatství. Tento nárůst byl tak velký, že by více než sedmkrát mohl ukončit extrémní chudobu. 82 % veškerého ekonomického růstu v posledním roce šlo směrem k hornímu 1 %, zatímco dolních 50 % žádný růst nezaznamenalo.
Oxfam uvádí, že mzda, za kterou se dá žít, a slušná práce je základní podmínkou pro ukončení krize nerovnosti. Na celém světě, píše Oxfam, je ekonomika pro 1 % postavena na zádech špatně placených pracovníků, často žen, kteří jsou v pracující chudobě a nemají ani základní práce.
Oxfam provedl průzkum, do kterého zahrnul 70 000 lidí v deseti zemích.
Z něho vyplynulo, že tři čtvrtiny lidí souhlasí či silně souhlasí s tím, že mezera mezi bohatými a chudými v jejich zemi je příliš velká. Souhlas se pohybuje od 58 % v Nizozemsku po 92 % v Nigérii.
Téměř dvě třetiny se domnívají, že tuto mezeru je potřeba urgentně řešit. 60 % respondentů se domnívá, že tuto mezeru má snížit vláda. 75 % respondentů by chtělo mít nižší příjmovou nerovnost ve své zemi, než v ní aktuálně je.
Krize nerovnosti, uvádí dále Oxfam, se zhoršuje, prospěch z ekonomického růstu se koncentruje jen v několika málo rukou. V minulém roce došlo k největšímu nárůstu počtu miliardářů, nyní je 2 043 dolarových miliardářů. Za rok se bohatství této elitní skupiny zvýšilo o 762 mld. dolarů.
Růst? Běžní pracovníci 2 %, miliardáři 13 % za rok
V období 2006-2015 zaznamenali běžní pracovníci nárůst svých příjmů o dvě procenta za rok, bohatství miliardářů vzrostlo o 13 % za rok. 82 % růstu globálního bohatství šlo ve prospěch horního procenta, spodní půlka lidstva nezaznamenala žádný nárůst.
Zatímco majetek miliardářů narostl za rok o 762 mld. dolarů, ženy poskytují v tzv. neplacené péči 10 bilionů dolarů.
Nová data z Credit Suisse podle Oxfamu ukazují, že 42 lidí má nyní stejné bohatství jako dolních 3,7 mld. lidí. Nejbohatší jedno procento má větší bohatství než celý zbytek lidstva.
Oxfam dále uvádí příklady zemí:
V Nigérii má nejbohatší muž úrok ze svého bohatství tak velký, že by mohl z chudoby vytáhnout dva miliony lidi. I když v Nigérii je velký ekonomický růst, chudoba se zvýšila.
V Indonésii čtyři nejbohatší muži mají větší bohatství než dolních deset milionů. Tři nejbohatší lidé v USA mají stejné bohatství jako dolní část americké populace, tedy asi 160 milionů lidí. Ten, kdo v Brazílii dostává minimální mzdu, by musel pracovat 19 let, aby si vydělal stejnou částku, jakou příslušník horního 0,1 % vydělá za měsíc.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.