Aktuálně: Nizozemský premiér Mark Rutte naznačil červené čáry integrace eurozóny, ale ty se liší od návrhů Emmanuela Macrona. Rutte zdůraznil význam strukturálních reforem a zdravých rozpočtů.
Mark Rutte: země mají být disciplinované, a ne usilovat o hlubší vazby.
Nizozemský premiér Mark Rutte načrtnul nekompromisní červené linie ohledně integrace eurozóny. Ty jsou odlišné od toho, co si pod reformou eurozóny představuje francouzský prezident Macron. Nizozemský premiér uvedl, že vlády musejí přijmout více odpovědnosti za svou ekonomiku a neutíkat se k Bruselu s žádostmi o pomoc. Je potřeba se disciplinovat, říká Rutte. Receptem podle něj nejsou centralizované záchranné fondy a tištění více peněz, ale strukturální reformy a zdravé rozpočty.
Nizozemci se stali prvními hlasitými odpůrci plánů Paříže a Bruselu na prohloubení ekonomické integrace, navrhují například vytvoření rozpočtu eurozóny, nebo jmenování společného ministra financí eurozóny.
Nizozemsko se tak staví proti Macronovu přání oživit francouzsko-německý pakt a protlačit v příštích letech velké ekonomické reformy. Rutte řekl, že „Evropa není francouzsko-německá. Nejde jen o Macrona a Merkelovou, je nás 27, a je na nás všech, abychom se kolektivně shodli na cestě kupředu.“ Žádat peníze od daňových poplatníků eurozóny má být „poslední instance, ne první pomoc“, říká Rutte.
Ukazuje se, že kompromis ohledně budoucnosti eura je velmi obtížný, protože politici se nyní dostávají k velmi citlivým otázkám, např. dokončení bankovní unie. Nizozemsko se také snaží prosadit, aby investoři nesli ztráty z vládních dluhopisů, pokud by země potřebovala záchranu z peněz daňových poplatníků. To už ovšem odmítla Francie a Itálie. Poté, co Británie opouští EU, se Nizozemsko postavilo do role země, která si nepřeje přesun veškeré ekonomické a politické suverenity do Bruselu. Je proti vizí hlubší unie, kterou představil předseda Komise Juncker.
Rutte silně zkritizoval především Komisi, uvedl, že EU není „žádný nezastavitelný vlak, který se řítí k federalismu.“ Požaduje, aby Komise pracovala spíše pro vlády členů EU a nikoliv obráceně. Rutte také chce, aby členské země měly větší kontrolu nad ekonomickou správou. Nový Evropský měnový fond – který podporuje všech 19 zemí eurozóny – by měl Komisi zbavit některých pravomocí, měl by dodržovat rozpočtová pravidla EU a provádět ekonomickou analýzu. Žádá, aby EMF byl nezávislý a připomíná pozici Německa a Finska, na kterých Komise nevymohla tresty za porušování rozpočtových pravidel. Rutte odmítá jakékoliv „politické vyhodnocení.“ Nizozemci jsou podporováni dalšími čistými plátci do rozpočtu EU, i Rakousko, Švédsko a Dánsko chtějí menší společný rozpočet po Brexitu.
Rutte k tomu říká, že jeho cílem pro další finanční rámec EU je nulový nárůst příspěvků a lepší výsledky s menším rozpočtem.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.