Donald Trump ukazuje svými kroky, že světovému obchodu moc nerozumí. Dovoz je pro něj prohra a obchodní vztahy hra s nulovým součtem.
Trump vyjadřoval své pochyby o praktikách amerických obchodních partnerů ještě před tím, že kandidoval ve volbách, napsal Paul Waldman v článku, který zvěřejnil web The Other News.
Ve většině případů, když Trump hovoří o svém postoji, můžete odhadnout, že ze sebe vydává nějakou neinformovanou představu, která se stejně může změnit. Nikoho moc nepřekvapí, když za hodinu či den řekne přesný opak, protože když přijde na politiku, on prostě neví a je mu to jedno.
Jedna výjimka ale existuje: a to je obchod.
Už v lednu uvalil Trump cla na pračky a solární panely. No a pak oznámil, že zavede cla ve výši 25% na ocel a 10% na hliník. A když se někteří ozvali s tím, že tohle může spustit obchodní válku, tweetoval k tomu, že obchodní války se dají vyhrát snadno.
Mohli byste se ptát stovek ekonomů, liberálů i konzervativců, ale nikdo z nich by vám neřekl, že obchodní války jsou dobré a že se snadno vyhrávají.
Přesto asi k jedné směřujeme. I kdyby se nám podařilo vyhnout se přímo válce, můžeme si dobře představit, jaký bude výsledek, píše Paul Waldman. Přínos uvidí průmysl americké oceli a hliníků, a obětí bude – každý, kdo kupuje něco, co je vyrobeno z oceli nebo hliníků, což je asi tak každý.
Háklivé téma
Ovšem i takový ministr pro obchod Ross má na to odpověď. Waldman se domnívá, že čísla, kterými Ross operuje nejsou správná. Třeba 25 % ze 700 dolarů je 175 dolarů, možná se to nezdá mnoho, ale když byl Paul Ryan v extázi z toho, že republikánské škrty přinesou lidem navíc 1,5 dolarů týdně, tak je to takové zvláštní. A asi to není zrovna ta informace, kterou chce předat veřejnosti.
Obchod je háklivé téma. Volný obchod má totiž rozložené přínosy a koncentrované náklady, zatímco clo, to je pomoc určitému odvětví, to má koncentrované přínosy a široce rozložené náklady. Některá pracovní místa v ocelářství se možná zachrání, ale bude to stát spotřebitele víc a možná zmizí místa někde jinde. Lidé nejsou motivováni volit na základě toho, že dostávají levnější zahraniční zboží, ale mohou být motivováni volit, když jejich továrna byla kvůli zahraniční konkurenci zavřena.
A to je důvod, proč někteří demokraté, hlavně ti z průmyslového středozápadu, podporují Trumpovo rozhodnutí. Například senátor Brown za Ohio říká, že „tato vítaná akce má dlouhé zpoždění vzhledem k ocelárnám v Ohio a ocelářům, kteří žijí ve strachu, že budou další obětí čínského podvádění.“
A americké odbory AFL-CIO vydaly prohlášení, v němž administrativě tleskají, že se snaží vyřešit problém. Je prý zásadní, aby se vymáhala obchodní pravidla, aby oceláři a jejich zaměstnanci měli v globální ekonomice férovou šanci.
Ale celkově je Trumpovo rozhodnutí spíše kritizováno jeho vlastní stranou i všemi obchodními partnery USA.
Ovšem v této politice Trump nepotřebuje ani ničí spolupráci, ani souhlas. Může cla uvalit sám a očividně také chce.
Trumpovo pojetí „obchodu“
Už od té doby, co se stal veřejně známou osobou, si Trump stěžoval na americkou obchodní politiku. V jeho úvahách o obchodu jsou dvě základní ideje. Ta první je, že obchod je hra s nulovým součtem, jediným cílem je exportovat zboží. Když něco dovážíme z jiné země, i když je to podle komparativní výhody zcela rozumné, pak ta jiná země „vyhrála“, a USA „prohrály.“
A ta druhá jeho představa o obchodě je, že je to taková soutěž pýchy, dokonce mužnosti. Když mluví o obchodě, vždy říká, že jiné země, hlavně Čína, „se nám smějí.“ Takže když kupujeme levné spotřební zboží ze zahraniční, jsme prostě hňupové.
Ovšem navzdory tomu, že už tak dlouho má námitky vůči americké obchodní politice, ukazuje, že vůbec neví, jak obchod funguje, tedy kromě toho, že máme uvalovat cla, píše Waldman. Dlouho si stěžuje na NAFTA, říká o ní, že je to nejhorší dohoda, která kdy byla podepsaná v USA. Ale nikdy jste bezesporu neslyšeli, co přesně se Trumpovi na NAFTA nelíbí, co by chtěl změnit, nejspíš proto, že to neví ani on sám. Prostě si myslí, že obchodní války jsou dobré a lehce se vyhrávají.
A ani jeho poradci ho nejsou schopni přesvědčit. Gary Cohn, jeho hlavní ekonomický poradce, se snažil mu vysvětlit, že vyšší cla poškodí ekonomiku přes vyšší ceny všeho, co obsahuje ocel a hliník. Trump na to odvětil, že „to je jen malá cena.“ Protože tohle téma pro něj není jen o pracovních místech, ale o hrdosti a cti, takže ho nikdo nepřesvědčí.
Pro Trumpa je zavedení cel cílem samo o sobě. Ukazuje tím cizákům, že nebudou USA zneužívat, že jsme velicí a silní, že se nám nikdo nebude smát a projde mu to. Jde o to vítězství. I když nakonec prohrajeme, uzavírá Waldman.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.