Evropská unie prochází ve vztahu k jaderné dohodě s Íránem a americkým sankcím testem. Je, nebo není globálním aktérem?
USA mají značný mezinárodní rozsah, píší noviny Financial Times.
EU je v těžké situaci, protože čelí americkým sankcím vůči Íránu. Historie navíc moc útěchy nenabízí. Bolton už varoval, že evropské firmy budou zasaženy sankcemi, pokud nepřeruší obchodní vazby s Teheránem. Aby EU omezila dopad vlivu USA, mohla by uvalit odvetné sankce, podat stížnost u WTO a také zavést úvěrové linky v eurech.
Jde o mnohem víc, než o finanční záměry několika evropských nadnárodních firem a o skrovný, byť rostoucí obchod mezi EU a Íránem. Nejde totiž jen o Írán a nejde jen o obchodní zájmy evropských zemí. Jde hlavně o to, co znamená transatlantický vztah.
EU se snaží vymyslet reakci na americké sankce na Írán. Americká opatření ohrožují obchod ve výši 20 mld. euro a také velké kontrakty pro firmy jako je Total nebo Renault. Zejména je však ohrožen ekonomický prospěch, který Irán z dohody má, a který je zásadní pro udržení dohody z roku 2015.
Není to poprvé, co USA používají extrateritoriální sankce, viz dříve také Kuba, Irán a Libye. Nyní jde ovšem o jasný test, je-li EU globálním aktérem, nebo není. Vazby mezi evropskými nadnárodními firmami a americkým finančním systémem jsou mnohem hlubší a americká administrativa nechce dávat EU žádné zvláštní výhody.
Evropské soudy by mohly americká rozhodnutí prostě ignorovat a dokonce by mohly dovolit protižaloby. Jenže evropské firmy by pořád měly problém – jak píší Financial Times, mohly by dostat velké pokuty, čelit zabavení aktiv a dokonce obvinění z trestných činů. Stížnosti k WTO jsou problematické, případy se řeší dlouho a diplomaté se obávají, že Trump se snaží organizaci zničit, už o ní hovořil jako o „nespravedlivé“ vůči USA.
Další problém spočívá v dolaru, tedy v jeho statutu světové rezervní měny. USA v minulých letech zvýšily opatření tak, aby se sankcionované skupiny nemohly dostat k dolarovému financování. Je ovšem možné zavést úvěrové linky v eurech, čímž by dolarové restrikce obešly a nemusely se spoléhat na evropské banky, které byznys s Íránem moc dělat nechtějí.
Možným zdrojem financování je Evropská investiční banka, i když je prý ještě moc brzy na to určit, zda by se mohl najít kapitál na íránské financování, pravděpodobně by byl potřeba souhlas nejvyšších orgánů EU. Írán by také musel dodržet určité bankovní požadavky, například opatření proti praní špinavých peněz.
Američané se domnívají, že evropské firmy sankce dodrží, protože americký trh je pro ně důležitější než ten íránský. Obtíže EU tkví v tom, že francouzská vláda chce „vytvořit“ prostor mimo sankce u specifických projektů. Ale USA tvrdě trvají na tom, že evropské firmy musejí dodržovat opatření a během 90 či 180 dnů uzavřít íránské podnikání.
Situaci navíc komplikuje spor ohledně cel s USA, kde má EU jen výjimku na měsíc, což je pro firmy neakceptovatelné, zejména u vědomí, že jednání s Teheránem jsou na dlouhou dobu.
Pokud budou muset evropské firmy z Íránu skutečně odejít, otevře se mezera, kterou asi vyplní Číňané, což dále poničí evropské snahy zachránit jadernou dohodu, kterou vnímají jako klíčovou pro svou bezpečnost.
Evropa nyní čelí rozhodnutí, které ukáže, zda je, nebo není globálním aktérem.