Nové prezidenství Vladimira Putina nebude už tolik investovat do armády, kde se obávají sociálních dopadů nové politiky. Jde o sociální garance, platy, bydlení i vojenské penze.
Podle slov Vladimíra Putina Rusko nebude navyšovat svoje vojenské programy, i když plánuje rozvíjet dále své vojenské technologie, píše Nězavisimaja gazeta v článku Vladimíra Muchina. Podle ukazu (tj. prezidentského dekretu) Vladimíra Putina ze 7. května nyní ministerstvo obrany připravuje reformní program rozvoje obrany země a armády. Dekret ale nic neříká o konkrétních cílech a úkolech obranné politiky. Očekávalo se, že tato otázka bude obsažená v prezidentských ukazech ze 7. května, ale nestalo se tak. Minulý pátek ale ministr Šojgu potvrdil, že armáda musí pracovat ve svých plánech právě s těmito dekrety prezidenta.
Expert na vojenské otázky Vladimír Popov si myslí, že to znamená, že nový program pro ministerstvo obrany bude definován jinak. Otázka je, jaký obsah bude mít a do jaké míry se bude věnovat nejen otázkám modernizace ozbrojených sil ale také sociálním a materiálním otázkám vojáků ve službě. Právě to je něco, co ruské vojáky trápí nejvíc. Jenže z vlády už přicházejí informace o dalších škrtech ve vojenských výdajích.
Alexandr Kaňšin, který je předsedou Občanské rady na ministerstvu obrany k tomu řekl, že se dá očekávat, že nový program na následujících šest let bude brát v potaz finanční efektivnost a ekonomické otázky, včetně zmenšení výdajů. Podle něj to ale díky proběhlé modernizaci nebude problém.
I další odborník z Celoruských vojenských odborů Oleg Švedkov si myslí, že nový program bude mít sociální rozměr s důrazem na bydlení a na zdravotní péči. Švedkov upozornil také na další problémy, které by vláda měla řešit. Například ne všichni veteráni mají stejné sociální výplaty. Týká se to například vojáků, kteří sloužili v zahraničí a jsou nyní invalidní – díky právním předpisům nemohou nyní dostat odpovídající pomoc.
Jurij Nětkačev, který působí jako vojenský odborník, není už tak optimistický ohledně kroků vlády na sociální ochranu vojáků. Jak řekl, v uplynulých letech (2013-2017) dávalo Rusko 4-5 % HDP, ale peníze na indexaci vojenských mezd se nenašly. Teď to bude jen 2,7 až 2,8 % HDP. „Jak se při takových výdajích budou dodržovat sociální garance vojáků a vysloužilců, nevím.“, řekl generál-poručík Nětkačev. Obává se také plánů na navýšení penzijního věku – v případě armády by to totiž znamenalo zvýšení délky požadované vojenské služby z 20 na 25 let, což garantuje nárok na plnou vojenskou penzi.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.