Josef Eigner (ČSSD) odpovídá na náš anketní dotaz ohledně stranického referenda o utvoření koaliční vlády s hnutím ANO.
Vstup ČSSD do vlády s hnutím ANO za podpory KSČM je obecně vnímáno jako velmi kontroverzní rozhodnutí. Ostatně z tohoto důvodu vedení ČSSD nechalo o vstupu do vlády hlasovat všechny členy ČSSD ve vnitrostranickém referendu. Dnes již víme, že se cca 58 % hlasujících členů vyjádřilo pro vstup do vlády s hnutím ANO i přes to, že ji povede trestně stíhaný premiér. Osobně jsem hlasoval pro, stejně jako 88 % členů naší místní organizace ČSSD ve Strakonicích. Co nás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Osobně se neztotožňuji s politikou „Antibabiš“, kterou stejně jako mnoho dalších politických subjektů vzalo za svou i bývalé vedení ČSSD v čele s bývalým předsedou Bohuslavem Sobotkou. Hnutí ANO s Andrejem Babišem tu je a je třeba jej brát jako politickou realitu. Jediné, čeho ČSSD svou podivnou politikou vymezování se vůči koaličnímu partnerovi dosáhla, byla ztráta důvěry voličů ČSSD, což se naplno ukázalo v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny PČR. Vím, že naši ministři měli špatnou zkušenost s mediální prezentací Andreje Babiše, který si dokázal velmi efektivně připsat všechny pozitivní kroky a hnutí ANO a všechny kontroverzní kroky shodit na ČSSD spolu s KDU-ČSL. Nicméně v tom vidím prostě nedostatečnou práci na PR našich ministrů. Je jistě velmi pohodlné pracovat za zavřenými dveřmi. Člověk pak má klid na práci a hodně toho udělá, nicméně pokud nejsem schopen svou práci odprezentovat, nemohu čekat, že za ni budu také dobře ohodnocen.
Nová vláda se tedy bude muset velmi snažit o společnou prezentaci společné práce a trochu asertivněji jednat se svými partnery z hnutí ANO.
Dalším důvodem, proč osobně chci, aby šla ČSSD do vlády je programová shoda s hnutím ANO. Hnutí ANO pragmaticky přijímá programové myšlenky podle toho, co se lidem v aktuální chvíli líbí. Z toho důvodu je program hnutí ANO velmi podobný programu ČSSD – z jednání expertů o programovém prohlášení vlády zaznívaly informace, že překryv programů ČSSD a ANO je cca 90 %. Může se zdát, že odchod do opozice by byl důstojný a poskytl by ČSSD čas na vyřešení vnitřních rozporů, nicméně osobně bych chtěl vědět, jakou opoziční politiku by našich 15 poslanců ve sněmovně vedlo. Úplně si nedovedu představit, jak se naši poslanci vymezují vůči zvyšování minimální mzdy nebo valorizaci starobních důchodů. Spíše se obávám, že by naši poslanci v opozici nebyli slyšet, přičemž by nedošlo ani k vyřešení vnitrostranických sporů, protože vnitrostranické spory nemají vzhledem k názorové šíři v rámci ČSSD jednoduché řešení. Obávám se, že by pak ČSSD dopadla obdobně jako dopadli sociální demokraté v Polsku a Maďarsku.
Shrnu-li pozitiva, které z účasti ve vládě s ANO dle mého názoru plynou, pak se jedná o možnost prosazovat vlastní program (to z opozice nejde) a možnost mediální prezentace našich ministrů a vedení ČSSD (což by v opozici bylo přeci jen poměrně složité). Dalším pozitivem z mého hlediska je to, že nemusí vzniknout vláda ANO, SPD a KSČM v nějaké své podobě – za takové situace bych asi zvažoval možnosti trvalejšího vycestování z ČR. Největší výzva, která nás čeká je pak nutnost velmi dobrého PR a prezentace výsledků práce našich ministrů a poslanců. Výsledek této možnosti je však už na našich potenciálních ministrech (vzhledem k situaci ohledně kandidáta na ministra zahraničí Pocheho).