Moskva má rozehrátou diplomatickou partii se Soulem, Pchjongjangem a zřejmě i Japonskem. V hlavní roli: ruský plyn.
Argument o tom, že Čína byla díky summitu v Singapuru marginalizována, vyvrátila návštěva Kim Čong-una v Číně, která začala v pondělí. O diplomatické hře kolem Severní Koreji napsal pro Asia Times M.K. Bhadrakumar.
Singapurský summit mezi Donaldem Trumpem a severokorejským lídrem navodil, zdá se, cestu plnou překvapení. Kim se nyní snaží o upevnění svého jednání s americkým prezidentem prostřednictvím vztahu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Mnohem méně viditelná je ale přítomnost Ruska, i když jsou zde po celou dobu konzultace mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a čínským lídrem.
Ruský prezident si telefonoval se Si Ťin-pchingem v pátek a tématem rozhovoru byla mimo jiné situace na Korejském poloostrově, jak ukázaly zprávy agentury Xinhua.
Za oficiálním vyjádřením by ale nemělo být podle Bhadrakumara přehlédnuto, že zde roste napětí mezi Čínou a Ruskem na jedné straně a mezi USA na druhé straně. Americký ministr obrany Mattis 15. června zaútočil na Rusko i na Čínu, že Rusko se snaží otřást NATO a Čína podkopat morální autoritu USA.
Úloha Číny v záležitostech Severní Koreje je přijímána, ale Rusko se zatím jenom soustředilo na pomalý tlak na to, aby došlo k uvolnění sankcí proti Severní Koreji. Je teď otázkou, kdy Moskva přejde od rétoriky k nějaké praktické akci.
Moskva přitom zaujímá podobné postoje jako Jižní Korea a prezident Mun Če-in ohledně nutnosti konstruktivního zainteresování. Na rozdíl od Jižní Koreje může ale vyjádřit i další názory, například s ohledem na americký protiraketový systém THAAD v Jižní Koreji.
Toto všechno bude mít význam při nadcházejícím setkání Vladimíra Putina s Mun Če-inem v Moskvě. Tématem bude bezpochyby právě jaderný program Severní Koreje. Podle zveřejněných jihokorejských vyjádření bude tématem také „strategická kooperace“ obou zemí ve vztahu k bezpečnosti a denuklearizaci.
Ruská strana ale odhalila i další plány summitu mezi oběma lídry. Půjde o jednání, které se dotkne projektů mezi Ruskem a oběma Korejemi.
Není pochyb o tom, že se oblast severovýchodní Asie stala pro ruskou diplomacii top prioritou. Ruský Gazprom minulý pátek odhalil, že došlo z jihokorejské iniciativy k obnovení rozhovorů mezi Ruskem, KLDR a Jižní Koreou o plynovodu. Ty mají pokračovat i nadále.
Plány na společný plynovod představují šanci na stabilizaci vztahů mezi Soulem a Pchjongjangem a zároveň budou výhrou pro všechny tři strany. V případě obou Korejí půjde o zajištění energetické bezpečnosti, v případě Ruska půjde o posílení ambiciózní agendy na rozvoj Dálného východu prostřednictvím zahraničních investic a také ruského „pivotu na Východ“.
Je tu ještě jedna ne moc viditelná dimenze. Tokio sleduje kroky Vladimíra Putina, se kterým má premiér Japonska Šinzo Abe přátelské vztahy. Japonský premiér byl na konci května v Petrohradu na ekonomickém fóru a jednal s Putinem a je zajímavé, že už přislíbil účast na zářijovém Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku. A toto ekonomické fórum je stabilní základnou pro rusko-japonský dialog. Putin sem ale pozval také Kim Čong-una, což budí podle Bhadrakumara otázku: snaží se Putin zprostředkovat jednání mezi Abem a Kimem?
Washington zatím stavěl svoji politiku vůči Severní Koreji na představě, že Rusko je pro problém druhořadé. To je ovšem velmi chybná politika. Na plánovaném červencovém summitu s Putinem by mohl Trump udělat v ohledu k takovému politickému postoji snad nějaké dodatky.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.