Politická opozice i Západ kritizují současnou proevropskou vládu za ohrožování demokracie či dokonce za budování diktatury.
Odmítnutí uznat výsledky voleb starosty hlavního města Moldavska Kišiněva se proměnily v politickou krizi. Proti soudnímu rozhodnutí s politickým motivem protestuje nejenom moldavská opozice, ale také západní partneři současné vlády. Nadcházející volby ale současné vládě nedávají moc místa k ústupkům. O posledním vývoji v Moldavsku napsal ruský list Gazeta.ru.
Volby starosty hlavního města se konaly 3. června, ale soud jejich výsledky následně anuloval. V důsledku toho probíhá v Kišiněvě v posledních týdnech série protestů. I západní partneři současné vlády varují před tím, že „demokracie je ohrožení“.
Volby vyhrál představitel opoziční strany „Důstojnost a pravda“ Andrej Nestase. Jeho výhra nebyla přesvědčivá. Vyhrál až v druhém kole, kde dostal 52,57 % hlasů – jeho protikandidát socialista Ion Čeban dostal potom 47,43 % hlasů. Celková účast voličů byla jen 39 % v druhém, rozhodujícím kole. Nicméně to není zákonný důvod pro anulování voleb.
Zpočátku se zdálo, že výsledky jsou jasné, Nestase měl povolební projev k voličům, ale následně se několikrát odložilo soudní potvrzení výsledku voleb. A 19. června soud po zdržování rozhodl, že výsledky jsou nepatné, protože ještě v den voleb probíhala volební agitace, což porušuje zákon. Nestase se odvolal a hned 20. června proběhly v Kišiněvě první protesty.
K Nestasově uskupení se brzy přidaly další politické strany, toho času v opozici. Nakonec odmítl rozhodnutí soudu i protikandidát Čeban, který ho nazval politickým rozhodnutím. Podobně postupoval i Igor Dodon, dnešní prezident země, který sdělil, že rozsudek vyvolává řadu otázek.
Protestující v Kišiněvě se nechali slyšet, že budou protestovat v ulicích města každý den a svoje slovo dodrželi. Ovšem soud nereagoval. Naopak odvolací soud rozhodnutí potvrdil, a to také v nejvyšší instanci. To vedlo centrální volební komisi k neuznání výsledků voleb. Nové se konat ale nebudou.
Tyto kroky vedly ke vzniku opozičního Výboru národního odporu, který varuje před tím, že v Moldavsku se začíná budovat pod vedením vládní Demokratické strany diktatura. Protestující požadují uznat platnost voleb, zrušit smíšený volební systém a také odvolat všechny soudce, kteří o případu rozhodovali.
Podle odborníka Vladimira Brutera z Mezinárodního ústavu humanitně-politických studii sice rozhodnutí soudu nebylo politickým po formální stránce, ale je zde řada závažných pochybností. Přičemž s podobným postupem jsou spojeny podle Brutera rizika pro současnou vládu. Demokratická strana tak postupovala nejspíš proto, že chce, aby před listopadovými volbami nebyl úřad starosty hlavního města v rukách někoho mimo její kontrolu. Vedle toho se vládní strana snaží o to přesvědčit partnery na Západě, že se bez ní neobejdou. Obojí je riziko.
Západ už ostatně nespokojenost dal najevo. Zástupce amerického ministerstva zahraničí už se nechal slyšet, že Washington kroky soudu považuje za „hrozbu demokracii“. Představitelka EU pro zahraniční politiku Federica Morgheriniová sdělila, že by moldavská vláda měla najít řešení problému. Kišiněvské vládě bylo připomenuto, že ve hře jsou peníze z prvního trenše finanční pomoci.
Západ je se současnou moldavskou vládou pod vedením Demokratické stany nespokojen a doufá, že stranu nahradí jiná proevropská partaj. V daný moment se tak vztahy mezi oběma dostaly do patové situace, která bude zřejmě pokračovat až do listopadových voleb do parlamentu.
Otázkou je, zda a jak budou pokračovat další protesty, protože vláda v daný moment není připravena na ústupky jako důsledek protestních mítinků. Jak shrnuje rusko-moldavský odborník Bruter, bylo by to pro ni moc riskantní.