Navzdory tomu, že Emmanuel Macron prosadil nebo prosazuje řadu reforem, které sliboval, velkou popularitu mu to nepřináší.
V prvním roce svého úřadu se prezident Emmanuel Macron pustil do řady reforem, ale jeho popularita klesá, upozorňuje článek Barbary Kostolnikové pro ARD Tagesschau.
Čísla nevypadají moc dobře. Jen rok po pompézním nástupu dál klesá jeho popularita. Jen o něco více než 50 % Francouzů si myslí, že Macron dodrží své volební sliby, je to o celých 18 procentních bodů méně než před devíti měsíci.
Průzkum popularity je o to podivnější, že Macron dělá vše pro to, aby své volební sliby plnil, jeden za druhým, píše článek dále. Například velice sporná reforma železnice. A investice za deset miliard euro, aby se zmenšila zpoždění. Otevírá se železnice – pro konkurenci, modernizaci, odbourává se zvláštní železniční statut. Státní firma bude stále důležitá, ale musí se zásadně obnovit.
Macronovo krédo: více konkurence, flexibilnější firmy, platí i pro jeho reformu trhu práce. Více možností pro vyjednávání na podnikové úrovni, zničení rigidních struktur. Odbory protestovaly a šly do ulic, ale Macron neustoupil ani o milimetr, píše Kostolniková.
Macron reformu mimo jiné také zdůvodnil nutností změnit pracovní právo tak, aby mladí a méně vzdělaní lidé měli lepší perspektivu.
Ve Versailles před rokem Macron slíbil Francouzům důstojnost a suverenitu. Uvedl, že je to historická mise. Macron přitom uvedl, že předchozí cesta byla chybná: procesy byly důležitější než výsledky, pravidla důležitější než iniciativa. To musí být zcela jinak. A Macron také řekl, že rovnost i excelence nemohou jít proti sobě, ale musí být dosaženy zároveň.
To by znamenalo dát najednou pracovníkům jistotu a zaměstnavatelům svobodu, Macronova nálepka zůstává stejná: prezident bohatých. Přispěla k tomu i řada jeho dosti nešťastných výroků, které se týkaly velkých nákladů na sociální dávky. K tomu navíc snížil příspěvky na bydlení pro chudé a majetkovou daň de facto zrušil.
Kontroverzní reforma penzí je už odsunuta, aby se nerozčílili ještě více bývalí socialisté, kteří vstoupili do jeho strany En Marche. I když Macron nechce být ani nalevo, ani napravo, tak se váhy posunují směrem ke konzervativní hospodářské politice.
Prezident to ale vidí, a jistě proti tomu něco udělá. Času má dost, další čtyři roky. Francie je země, která klade odpor, když není respektována. Ale je to také země, která se každou výzvou transformuje, říká Macron.
Francie bude prý jen tehdy úspěšná, když bude úspěšný každý občan. Ale výzkumy své oblíbenosti tím Macron tedy určitě nemyslel, uzavírá Kostolniková.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.