Podle poslední německé studie rostl hrubý domácí produkt Německa v letech 1991-2016 o 40 %, ale společenský blahobyt se zvýšil jen o 6,4 %.
Německá ARD Tagesschau informuje, že i když v Německu ekonomika roste, blahobyt stagnuje. Je to hlavně proto, že příjmy jsou velmi nerovnoměrně rozděleny.
Podle Hans-Böckler-Stiftung v letech 1991-2016 vzrostl HDP reálně o 40 %. Nicméně společenský blahobyt se za stejné období zvýšil jen o 6,4 %.
Znamená to, že se celková úroveň blahobytu na konci roku 2016 nacházela na stejné úrovni jako v polovině 90. let, tvrdí studie. Hlavní důvodem tohoto dlouhodobého nepříznivého vývoje je „významný nárůst“ příjmové nerovnosti zejména po začátku 21. století. Tehdy totiž stagnovaly reálné mzdy mnoha zaměstnaných, zatímco naopak příjmy z kapitálu masivně vzrostly. Gini koeficient, který měří nerovnost, se v té době silně zvýšil.
Autoři předjímají alternativní ukazatel k HDP, a sice tzv. národní index bohatství. Důležité jsou údaje o spotřebě, v úvahu se berou také sociální a ekologické aspekty. Například v minulém roce vzrostly mzdy více než inflace. Ale protože se hodně zvýšily i příjmy z kapitálu a z majetku, tak se s příjmovou nerovností nic moc nestalo.
Prof. Liebig z DIW uvádí, že německá nerovnost jde ruku v ruce s příjmovou nerovností. Je patrné, že hospodářská expanze se netýká všech občanů. V letech 1991-2015 se reálné disponibilní příjmy zvýšily u soukromých domácností o asi 15 %. Nejnižší skupiny to ale měly jinak.
Liebig ale upozornil, že nerovnost příjmů není nutně nespravedlnost příjmů. Lidé většinu nechtějí stejné rozdělení příjmů, většina soudí, že by měli být rozlišeny dle výkonu.