The Telegraph. Evropští lídři odrazili ultimátum Donalda Trumpa: buď navýší výdaje na obranu, nebo riskují, že se Amerika stáhne ze svého závazků k transatlantické ochraně. Píše o tom britský deník The Telegraph.
Angela Merkelová prohlásila, že její země nebude urychlovat navyšování současných dlouhodobých plánů vojenského rozpočtu do roku 2024, navzdory požadavkům USA, že by země měly navýšit výdaje do konce tohoto roku.
Předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker také prohlásil, že země nesmí podlehnout požadavkům USA.
James Mattis, americký ministr obrany varoval NATO, že nová „politická realita“ po zvolení Donalda Trumpa znamená, že již není možné, aby spojenci utíkali před jejich podílem výdajů na obranu.
Pokud nebudou země více utrácet, jak řekl, mohl by Washington “zmírnit” svůj závazek vůči nim.
Mattis, námořní generál ve výslužbě, hovořil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Prohlásil, že Evropa nyní čelí “hrozbě na mnoha frontách, když se oblouk nestability vytváří na periferii NATO a za ní.”
Nicméně šéf EK Juncker prohlásil, že „je velmi proti tomu, abychom se nechali dotlačit“ k nárůstu výdajů na obranu. Řekl: “Nelíbí se mi, že naši američtí přátelé zužují tento koncept bezpečnost jen na vojenství.” Německo by ztratilo svůj přebytek rozpočtu, pokud by zvýšilo své obranné výdaje na 2 procenta HDP ze současných 1,22 procent, řekl.
A pokračoval: “Když se podíváte na to, co Evropa dělá v obraně, a k tomu na rozvojovou pomoc, a navíc humanitární pomoc, tak to srovnání s USA už vypadá poněkud jinak. Moderní politika nemůže být jen o tom, že se zvyšují výdaje na obranu.”
Směrnice NATO vyzývají všechny členy kolektivní obranné aliance, aby vydávaly 2 % HDP na vojenské rozpočty. Ale v realitě tak činí jen pět z nich: Spojené státy, Británie, Řecko, Estonsko a Polsko, zatímco jiní jako Itálie a Španělsko utrácejí jen polovinu.
Angela Merkelová řekla, že její země bude dodržovat dlouhodobý závazek zvýšit výdaje na zbrojení do poloviny příští dekády.
Řekla: „Německo si je vědomé své zodpovědnosti“ utrácet více ne zbraně, ale dodala, že jsou zde také další důležitá témata pro globální bezpečnost.
Merkelová také uvedla, že Německo zvýšilo výdaje na obranu v rozpočtu tohoto roku o 8v%. A doplnila: “Musíme udělat více, to je jasné, ale otázky rozvojové pomoci a prevence krizí jsou také důležité.”
Sir Michael Fallon, ministr obrany Velké Británie, uvedl, že Mattis byl ve svém vzkazu vůči evropským lídrům o navýšení rozpočtů “nekompromisní.”
Německá ministryně obrany, Ursula von der Leyen přiznala, že její země by v budoucnosti nebyla schopná ustoupit a spoléhat na americkou ochranu.
Prohlásila: “Z německého pohledu, naše tradiční reakce spočívající ve spoléhání se především na sílu našich amerických přátel a přikrčení se, když už jde do tuhého… to už nebude stačit.”
Měla ovšem také vzkaz pro Donalda Trumpa: nemůže prý na jednu úroveň dávat evropské partnery a agresivní Rusko.
Prohlásila: “Naši američtí přátelé dobře ví, že jejich tón ohledně Evropy a NATO má přímý dopad na soudržnost našeho kontinentu. Stabilní EU je zrovna tak v americkém zájmu jako jednotné NATO. Nemůže zde být politika stejného přístup ke spojencům a k těm, kteří otevřeně zpochybňují naše hodnoty, naše hranice a mezinárodní právo.”