Manifest prestižních britských novin píše, že by liberálové měli vzít za svou kritiku a debatu vzít jako zárodek nového myšlení.
Tvrdí, že úspěch změnil liberály v samolibou elitu. Je na čase zažehnout duch radikalismu, hlásá The Economist (vydání 15/09/2018).
Britský list The Economist bije na poplach. Tvrdí, že liberalismus stvořil moderní svět, ale svět se nyní otáčí proti němu. Evropa i USA se vzpírají liberálním elitám.
List přiznává, že tyto tendence vnímá jako velmi varující a připomíná, že byl založen před 175 lety na bázi liberálních hodnot. Distancuje se ovšem od levicového „progresivismu“ USA nebo pravicového ultraliberalismu Francie. Jde prý o individuální důstojnost, otevřené trhy, omezenou vládu a důvěru v lidský pokrok. (pozn. redakce: což velmi dobře ukazuje na ideové zaměření The Economistu).
Článek dále vyzdvihuje přínosy liberalismu, ale zároveň přiznává, že nelze žít z minulých výsledků. Je potřeba slíbit lepší budoucnost. Zde vidí The Economist hrozbu. Jak přiznává dále, řada západních voličů má pochyby, zda systém funguje pro ně. Uvádí výzkum minulého roku, v němž si jen 36 % Němců, 24 % Kanaďanů a 9 % Francouzů myslelo, že další generace se budou mít lépe než jejich rodiče. Jen třetina mladých Američanů považuje za důležité to, že žije v demokracii.
Článek The Economistu tvrdí, že jeho manifest říká, že stát musí více pracovat pro občany, ekonomika se musí odstřihnout od rostoucí moci monopolů, lidé se prý musejí dostat do prosperujících měst. Liberální řád musí být zachován také rostoucí vojenskou silou, zdůrazňuje ale dále britský list ve svém článku.
Liberalismus prý také musí oživit své hlavní hodnoty. Liberálové si myslí, že společnosti se mohou postupně změnit zdola nahoru. Odlišují se tím od revolucionářů, kteří chtějí starý svět zničit, ale i od konzervativců, kteří kladou důraz na hierarchii a aristokracii.
Liberálové ztratili chuť reformovat. Říkají si, že si svá privilegia zasloužili a že existuje zdravá meritokracie. Článek dále zmiňuje v pozitivním duchu to, jak obrovské bohatství bylo vytvořeno a jak vlády otevřely trhy konkurenci, rasa a gender prý nejsou bariérou pokroku. Globalizace zvedla z chudoby miliony lidí z rozvíjejících se zemí. Ale zároveň se liberálové chrání před kreativní destrukcí (odkaz na ekonoma Schumpetera, pozn. redakce). Právníci jsou chráněni a také univerzitní profesoři (nikoliv v ČR, pozn. redakce). Finančníci byli ušetřeni krize, protože byli zachráněni z peněz daňových poplatníků. Liberální meritokracie je uzavřená, tvrdí dále list.
Na americké univerzity se nejvíce dostanou studenti z nejbohatších rodin, z horního 1 %. Školné vzrostlo za posledních 35 let více než 17x rychleji než mediánové příjmy.
Vládnoucí liberálové chrání status quo a zapomněli na radikalismus, tvrdí The Economist. V této souvislosti připomíná mdlé a bezvýrazné kampaně Clintonové a opozičního kandidáta proti Jeremy Corbynovi. Liberální technokraté jsou odtažití vůči lidem, kterým mají pomáhat. Pak se vytvářejí dvě třídy: ti, kteří vytvářejí politiku a ti, kteří ji mají přijímat.
Liberálové zapomněli, že jejich hlavní ideou byl respekt pro všechny. Vládnoucí třída žije v bublině, chodí do stejných škol, uzavírají sňatky mezi sebou, žijí ve stejných čtvrtích a pracují ve stejných kancelářích.
Oslabuje loajalita vůči mainstreamovým stranám, což prohloubila také politika škrtů. Lidé se kumulují do skupin definovaných rasou či náboženství. Společný zájem se rozpoltil. Identitární politika sice reagovala na diskriminaci, ale s hromadou identit se dostává do konfliktu s politikou pro zbytek. Místo užitečných kompromisů je to festival kmenového rozhořčení.
Objevuje se polarizace, lídři napravo využívají strach lidí z imigrace. Liberálové se vytrácejí i z geopolitiky, stěžuje si The Economist. Vždyť Rusko je sabotér a Čína má stále větší globální sílu. A místo toho, aby se bránil systém liberálních institucí, píše The Economist, pak USA pod vedením Donalda Trumpa na ně dokonce útočí.
Takže rozpad Sovětského svazu nevedl k tomu, že najednou byly USA bezpečnější. Pokud liberální ideje nechápou svět, pak se geopolitika stane hrou o rovnováhu sil a o sféry vlivu. Strach ze zahraničních nepřátel žene lidi do náručí populistů a rázných politiků.
Liberálové se musí změnit, nemohou své kritiky značkovat jako pitomce a bigoty, ale musí spravit, co je špatně. Správný liberalismus je radikální, tvrdí dále článek listu.
Dnešní liberálové se musejí spojit s prekariátem proti patricijům, míní dále článek. Musí přitom zničit svá vlastní privilegia. Musí přestat opovrhovat nacionalismem, ale vzít si ho a naplnit ho vlastní náplní – inkluzivní občanskou hrdostí. Musí jít do regionů a obcí.
Geopolitika nemůže být hra s nulovým součtem mezi velmocemi, USA musí využít svou vojenskou převahu, hodnoty a spojence.
Liberálové by měli vzít za svou kritiku a debatu vzít jako zárodek nového myšlení.
The Economist obnovuje svůj závazek před 175 lety a žádá liberály, aby se k němu přidali.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.