Knížní tip: Elisabeth Hereschová a její Tajná akta Parvus: zákulisí bolševické revoluce v Rusku doplní mozaiku dění kolem říjnové revoluce v Rusku.
Přestože kniha Elisabeth Hereschové Geheimakte Parvus: Die gekaufte Revolution vyšla už v roce 2000, k českým čtenářům se dostala teprve loni pod názvem Tajná akta Parvus: zákulisí bolševické revoluce v Rusku.
Německý Die Zeit tehdy (roku 2001) ohodnotil knihu jako „napínavé čtení nejen pro historiky“.
Mezi legendárními „muži, kteří utvářejí dějiny“, existovali také pochybní dobrodruzi. Sotva měl někdo z nich ale tak obrovský historický význam, aby následně upadl do zapomnění, jako Izrael Lazarevič Helphand, který v druhé polovině svého krátkého života vešel do historie pod jménem Alexander Parvus (1867-1924) a stal se organizátorem Leninovy bolševické říjnové revoluce z roku 1917.
Posedlost myšlenkou na svržení carského panství v jeho ruské vlasti a vidina vydělání spousty peněz – k tomu posloužila emigrantu Parvusovi první světová válka a byla tak umožněna cesta emigranta Lenina v zapečetěném vlaku 3. třídy ze Švýcarska do Petrohradu (infografika Leninovy cesty zde).
A Parvus, kterého už Lenin nechce vidět, inkasuje miliony rublů a zlatých marek z císařského Německa, které marně doufá, že z ruských revolucionářů vzejde dobrý výsledek: vítězství na západě tím, že zmírní zátěž na východní frontě.
(Spiegel: Bez pomoci císaře Viléma II. by se Leninova říjnová revoluce v roce 1917 sotva uskutečnila a bolševici by nepřežili svůj první rok u moci.)
Životopisný příběh šedé eminence Parvuse poprvé detailně zkoumal Winfried Scharlau společně s oxfordským historikem Zbyňkem Zemanem.
Kniha Elisabeth Hereschové se čte snadno a je obohacena o dostupné zdroje a mnoho dokumentů vytištěných ve faksimile. Autorka sleduje složitou životní cestu člověka, který se z „enfant terrible“ stal „politickým našeptávačem“.
Již na jaře 1915 vypracoval pro německé ministerstvo zahraničí dvacetistránkový akční program pro revoluci v Rusku; plán (jehož text je vytištěn v knize) se pohybuje od „přípravy masové politické stávky“ až po vyslání „speciální mise“, která vyhodí železniční mosty na Sibiři.
Poté, co se Parvusovi podařilo zosnovat Leninovo uchopení moci, jeho naděje na kariéru v samotné Moskvě byla přerušena – cítil se soudruhy zrazený. Také německá porážka ho zasáhla tak tvrdě, že skoro prorocky obvinil vítěze, že díky Versailleské smlouvě „učinili německý lid organizátorem nadcházející světové války“.
Neúnavně cestoval, pokračoval v organizaci svých politických i soukromých kšeftů s devizami a dámami, až se „zachránil“ cestou do Švýcarska a poté do Berlína. Zde Helphand-Parvus koupil luxusní vilu u Wannsee a jako novinový vydavatel snil o „sjednocení západní Evropy“, až do své náhlé smrti ve věku pouhých 57 let.
„Narodil se jako Rus a zemřel jako Němec. Cokoli zbožňoval, stalo se pro něj také prokletím.“ Jedná se o takřka sentimentálně znějící epilog autorky. Fascinována tragičností (nebo tragikomikou?) postavy, není pro ni vždy snadné rozplést to chaotické – často diplomaticky šifrované – ve světě agentů a intrik. Přesto je to kniha, která je napínavou četbou nejen pro historiky.
Ukázka z knihy Tajná akta Parvus na webu Knižního klubu zde.
Elisabeth Hereschová se narodila v roce 1949, vystudovala ruštinu, slavistiku a romanistiku. Pracovala pro rozhlas ve Vídni a v USA. Je také autorkou dalších knih, např.: Alexej, syn posledního cara; Vražda carské rodiny, Alexandra: Tragédie poslední carevny, Mikuláš II. – poslední ruský car.
V roce 1999 u nás k tématu vyšla kniha historika Zbyňka Zemana Parvus Helphand – Muž, který financoval Lenina
A. B. Zeman: Germany and Revolution in Russia 1915-1918. Documents from the Archives of the German Foreign Ministry (Oxford University Press, publikováno r. 1958, dostupné zde).