Jazzové okénko Jana Schneidera: Look, He is Here, Beránci v modru, I Have a Dream a Silk Tears

Jan Schneider připravil i pro dnešní neděli svůj průvodce jazzem, a tentokrát i tím českým.

Dnes začnu doma, protože, jak se říká, všude dobře, doma nejlíp, anebo, jak říkával J. R. Pick: „Mám rád pořádek, čisté prostředí, klid, skromnost, upřímnost, poctivost a slušnost. Ale přesto – doma je doma.“ Cítím, že podobně vnitřně prozářeného a k jemnému vtipu náchylného ducha byl Petr Lander, jak tak už muzicírující výtvarníci bývají. Lander byl nejen výtvarník, skladatel a textař, ale i spisovatel a překladatel. Písně, na nichž se tak či onak podílel, se vyznačují neobyčejnou atmosférou. Slyšte nejprve skvostnou Evu Olmerovou, jak s Petrem Landerem předvede (v čase od 18:26) „Look, He Is Here“ (hudba Pavel Smetáček, slova Petr Lander). Dále na témže záznamu najdete ještě (v čase od 40:42) noblesní Juditu Čeřovskou zpívat „Beránci v modru“ (hudba i text Petr Lander). Musím se přiznat, že obě skladby mě fascinují od doby svého vzniku, bratru to bude padesát let, a neustále obdivuji samozřejmou profesionalitu Traditional Jazz Studia Pavla Smetáčka. (Ostatně celý ten dlouhý klip je plný moc zajímavé muziky!)

Další ukázka bude naprosto neobvyklá. Nejen fenomenální bubeník, ale i všeobecně respektovaná osobnost, to byl Max Roach. Ukázka možná bude určitým vodítkem, proč tomu tak bylo. Max Roach nikoliv duchaprostým bubnováním, ale filigránskou hrou na bicí nástroje doprovodil slavnou řeč Martina Luthera Kinga „I Have a Dream„, a aby to nebylo fádní, ještě k tomu klipu pustili výtvarníka. Asi není dobré plýtvat dalšími slovy. (Mimochodem, je asi doba, kdy je dobré vzpomenout na MLK: na ČTart dávali tento pátek již druhý díly pořadu „Soundtracky: písně psané z paměti“, což je jen podivně kostrbatý překlad originálního názvu „„Soundtracks Songs That Defined History“. A tento pořad byl též věnován MLK, ale já jsem měl už tento sloupeček napsaný! Škoda jen, že folkoví a rockoví publicisté nemají ánunk o jazzu, protože tento klip s Max Roachem by se tam úžasně hodil. Ještě že jazzoví publicisté mají širší záběr!).

Poslední ukázku volívám z takového trochu pomezí. Dnes to bude dokonalý multikulti mix: Simon Shaheen, palestinský katolík, izraelské státní příslušnosti, žijící ve Spojených státech, je velmistrem hry na housle a oud. Toto cd jsem si přivezl z Haify, kde ostatně Shaheen také vyrůstal, a kde mi jeho hudbu vřele doporučovali – tentokrát židovští – znalci hudby. Vychutnejte si proto Silk Tears!

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.