Jan Schneider ve svém nedělním průvodci jazzovou hudbou nabídne další uchutnávku tří velmi různorodých kompozic.
Slavný „bezklávesový“ kvartet barytonskaxofonisty Gerryho Mulligana a trumpetisty Cheta Bakera nahrál skladbu My Old Flame, kterou pokládám ze jednu z perel „cool jazzu“. Tato hudba, jíž byl fascinován i takový bouřlivák jako Jack Kerouac, je charakterizována úžasnou zvukovou čistotou a průzračností (pianisté ať se nezlobí, je to ale právě absencí „zvukového smogu“, který tolik pianistů produkuje). To umožňuje vychutnat neuvěřitelně kultivovaný přednes obou sólistů. Mulligan na baryton hraje věci zvukově doslova neslýchané – stačí pečlivě sledovat úchvatně barevný počátek jeho sóla. A rytmika? Ten nenápadný doprovod se stal přímo jazzovou klasikou!
(Nad titulem skladby mě napadla analogie s klasickým českým vtipem: Když ve slově LÁSKA změníme 4 písmena a jedno ubereme, dostaneme slovo PIVO, což jistě stojí za povšimnutí. Ale teď pozor! Když ve slově LÁSKA změníme 5 písmen a jedno přidáme, vznikne slovo FERNET. To už nemůže být náhoda! — No, a když v titulu „My Old Flame“ přidáme písmeno „G“ a ubereme písmeno „e“, můžeme píseň brát jako připsánu jednomu brněnskému umělci.)
Ovšem teď vám předložím doslova kládu, jen co přetrpíte znělku videa, pak to začne. Umělecký soubor z Chicaga (The Art Ensemble of Chicago) zahrál v roce 1982 ve Varšavě Spanish Song. Hned v počátečních chorusech krásné stylové a temperamentní melodie potěšil trumpetista Lester Bowie několika lahůdkami! Ten obrovský mazec začne ale od 4:30, kdy se úžasný Don Moye vrátí od latinských perkusí za svou bicí soupravu! Chvílemi až vztekle zběsilé brejky, neskutečně vypointované, fantasticky vynalézavé, ukrutně přesné. Na rozdíl od rockových bubeníků, kteří prožívají celým tělem každý úder, je Don Moye pohybově příkladně úsporný, klidný a soustředěný! Je to jeden z nejlepších bubenických výkonů, co jsem kdy slyšel! Jak říkají orthodoxní jazzmeni, Don Moye je „Velký Syn“. Dokazuje to po celé varšavské vystoupení, které je na youtube možno vidět v dalších třech pokračováních.
Na závěr opět něco extraordinérního: pouliční nahrávka skladby Hineh Yaffa tria „Light In Babylon“! (Text písně pochází od Idana Raichela a je inspirován biblickým textem Písně písní). O hráči na cinter těžko mluvit jinak než v superlativech, ale ta skvostná bubenice a zpěvačka … ojvojvaj! … chtěl bych mít tak uvolněné ruce, jako ona, a zahrát takové věci … tož pěkný týden!