Členské země EU nenašly shodu ohledně otevření přístupových rozhovorů do EU pro dvě balkánské země. Zvláště velké zklamání je to pro Skopje.
Jednání evropských ministrů v úterý odložilo otevření hovorů o přístupu do EU pro Severní Makedonii a Albánii. Pro Severní Makedonii, která dosáhla historické dohody s Řeckem o názvu země a věřila, že jí to pomůže v přístupových jednáních s EU, je to zvlášť velké zklamání.
Ministři otázku odložili až do 29. října letošního roku, přesto, že Severní Makedonie a Albánie už dostaly zelenou od Evropské komise. Kdyby bylo jejich rozhodnutí pozitivní, putovalo by při nadcházejícím summitu na stůl Evropské rady.
Rumunský ministr pro evropské záležitosti George Ciamba zdůraznil, že jeho země jako předsednická země Evropské rady udělala maximum pro to, aby rozšíření EU podpořila. Také český ministr zahraničí Tomáš Petříček podporoval otevření přístupových rozhovorů pro obě balkánské země. Jak zdůraznil, země učinily už celou řadu pro-evropských reforem.
Jednání ministrů sice ocenilo dohodu z Prespy, která v červenci 2018 ukončila spory mezi Makedonií a Řeckem o správný název, ale jinak Severní Makedonii ani Albánii nepřineslo očekávaný výsledek.
V případě Albánie byla ovšem situace ohledně zahájení přístupových jednání složitější. Důvodem byla domácí politická situace, kterou podle slov Ciamba nebylo možné ignorovat.
Nizozemsko potvrdilo svoji pozici země, která se nejsilněji staví proti rozšiřování Evropské unie. V případě Albánie vyjádřil svoje pochybnosti nizozemský parlament, a to kvůli korupci a organizovanému zločinu. Francie zase klade důraz na nutnost posílení evropských institucí před dalším rozšiřováním.
Kypr naopak sdělil, že bude zahájení rozhovorů o přístupu vetovat, dokud EU neučiní kroky proti Turecku, které nyní těží zemní plyn v ekonomické zóně Kypru. Podle slov italského ministra zahraničí však taková námitka nemá nic společného s rozšířením EU.