Růst hospodářství má nerovnoměrné důsledky. Smetanu v podobně dalšího obřího bohatství slízávají ti už tak nejbohatší.
USA zažívají nejdelší ekonomický růst v historii, nejlépe je charakterizován nadbytkem extrémního bohatství a stále se rozšiřující propastí mezi nespravedlivě bohatými a těmi ostatními.
Akvizice a fúze jsou čím dál větší, jednotlivci si kupují luxusní jachty či celé sportovní týmy, informuje Reuters. Počet miliardářů v USA se za poslední dekádu zdvojnásobil, je jich 607.
Bohatí jsou ještě bohatší a bohatnou stále rychleji.
Jenže na opačné straně příjmového žebříčku je stagnace. Pětina nejbohatších Američanů drží 88 % bohatství země, jejich podíl od krize zvýšil. Na druhé straně je 39 milionů lidí, kteří dostávají potravinové poukázky, což je o 40 % víc než v roce 2008, populace přitom vzrostla jen o 8 %.
Po krizi se všichni snažili především stabilizovat trhy a navýšit ceny aktiv, o nerovnost se příliš nestarali. A nyní se znovu objevují atributy onoho mega-bohatství, jehož okázalost předcházela i minulou finanční krizi.
Nájmy v New Yorku rostly dvakrát rychleji než mzdy – lidé s nízkými příjmy mají problémy a počet lidí bez domova je o 70 % vyšší než před deseti lety.
Pro mnoho lidí žádný „boom“ není, náklady na bydlení, jídlo, teplo a vodu jsou obrovské.
Vztek nad nespravedlností si pomalu proráží cestu i do politiky, demokratičtí kandidáti slibují snížit náklady na zdravotnictví, zajistit práci i zdanit bohaté.
Jerome Powell, předseda FEDu, si ovšem expanzi pochvaluje. Tvrdí, že lidé dostávají pracovní příležitosti a že „prospěch z dlouhého oživení“ prosakuje i dolů, takže je důležité expanzi udržet.