Macriho pravděpodobná porážka v Argentině oslabí pravý střed v celém regionu

Argentinský prezident byl modelem v celém regionu. Jeho neúspěch oslabí celý umírněný pravý střed. Prezidentské a parlamentní volby v druhé největší zemi Jižní Ameriky se konají dnes.

Umírnění středopraví lídři v Latinské Americe viděli v prezidentovi Argentiny Maurio Macrim inspiraci pro vlastní politiku, píše Oliver Stuenkel. Aspoň tak se to zdálo v roce 2017, kdy Macriho strana vyhrála volby do argentinského Kongresu v 13 z 23 provincií země (Argentina je federativní republikou).

Macri byl inspirací například pro brazilského prezidenta Michela Temera, který viděl argentinského lídra jako „příklad“ pro ekonomické reformy. Ovšem inspiroval také venezuelskou opozici. Juan Guiadó dokonce zašel tak daleko, že Argentincům vzkázal, že mají „morální povinnost“ Macriho znovu zvolit.

Nyní se ovšem hledá model nový. Důvodem je Macriho překvapivá porážka v prezidentských primárkách v srpnu letošního roku. Pokud prezidentské volby na konci října tento trend potvrdí, bude Macriho pád rezonovat po celé Latinské Americe. Povede k otázce, zda je v polarizujícím prostředí zdejší politiky místo pro umírněný pravý střed, píše Stuenkel.

Ekonomičtí liberálové viděli Macriho vítězství v roce 2015 jako počátek nové éry. Macriho složení vlády udělalo dojem na mezinárodní pozorovatele, tleskali mu například v britském deníku The Economist.

Macriho vítězství ve volbách a prohra prezidenta Nicolase Madura v parlamentních volbách v roce 2015 mělo jako trend svoje pokračování: v Bolívii voliči odmítli návrh prezidenta Evo Moralese na zrušení limitů k znovuzvolení do úřadu, v Brazílii došlo k impeachmentu Dilmy Rousseffové, v Peru se stal prezident ekonom Padro Pablo Kuczynski, v Chile Sebestián Piñera, v Kolumbii Iván Duque a Lenin Moreno v Ekvádoru odmítl dosavadní ekonomickou politiku svých předchůdců.

Ve venezuelské opozici se nyní podle informací autora už neinspirují Macrim, ale Emmanuelem Macronem. Francouzský prezident ovšem dělá politiku ve zcela jiném prostředí, jen těžko může Macriho jako model pro region nahradit.

Ovšem inspirací také není krajně pravicový prezident Brazílie Jair Bolsonaro, uvádí autor dál.

Argentinské volby v říjnu ponechají Latinské Americe jen dva středopravé umírněné lídry: Sebastiána Piñeru v Chile a Ivána Duqueho v Kolumbii. Nicméně ani jeden z různých důvodů nepředstavuje model či inspiraci pro další v latinskoamerickém regionu.

Odchod Mauricia Macriho tak přinese prázdnotu pro místní „civilizovanou pravici“. Tato skutečnost je už pociťována mimo Argentinu. Evo Morales, prezident Bolívie, posílí svoje pozice v kampani proti středopravému vyzyvateli Carlosu Mesovi. V Uruguayi se už středopravý kandidát Lacalle Pou od Macriho distancoval, což může zvýšit rizika pro ekonomicky liberální kandidáty se posunout k neliberálně nacionalistickým silám, jak se to stalo v Brazílii.

Stuenkel zakončuje: s pravděpodobným návratem levého středu k moci v Argentině, rezignací Kuczynského v Peru v roce 2018, pravděpodobným novým vítězstvím Moralese a neúspěchem venezuelské opozice dostat se k moci vypadá latinskoamerický pravý střed slabě.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor –  Casa Rosada (Argentina Presidency of the Nation), CC BY 2.5 ar, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=77293480

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.