Nový výzkum veřejného mínění ukázal, že postoje k možnosti zdanit bohatství superbohatých se výrazně změnily.
Agentura Reuters informuje o tom, jak se mění postoje Američanů k zavedení daně pro superbohaté.
Zavedení daně z bohatství vyvolalo na americké politické scéně velmi rozdílné reakce. Donald Trump daň označil za „socialismus“, progresivní kandidáti za demokraty (jako Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders) tuto daň podporují.
64 % z dotazovaných respondentů souhlasí s tím, že by velmi bohatí měli přispívat navíc ze svého bohatství k podpoře veřejných programů. A to je podstata daně z bohatství. Demokraté podporují tuto ideu ze 77 %, republikáni z 53 %.
Daň z bohatství se uvaluje na hodnotu jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti, držba hotovosti. Je ale odlišná od daně z příjmů, která se týká mezd, úroků a dividend.
Reuters uvádí zastánkyni republikánů, která se domnívá, že daň z bohatství by byla užitečná zejména například jako podpora pro americké válečné veterány či pro samoživitele s dětmi.
Výsledky průzkumu ukazují, jak intenzivně se v USA změnily postoje k ekonomické politice. Průzkumy Gallup ukazují, že v 90. letech a ještě na počátku nového století téma „bohatí platí malé daně“ nebylo moc aktuální. Ale po Velké recesi se náhled změnil.
Průzkum Reuters/Ipsos ukazuje, že zavedení daně z bohatství má větší podporu než v případě příjmu. Warrenová a Sanders podporují zavedení daně, aby se tak mohly zaplatit zdravotní výdaje.
Kapitalismus založený na ideji „vítěz bere vše“, už bude v USA vnímán odlišně. 56 % republikánů si myslí, že bohatí si mají nechat, co mají, bez ohledu na nerovnost. 35 % z nich s tím ovšem nesouhlasí a podobně i 71 % demokratů.
Reuters uvádí příklad Kathy Herronové, která podporuje Trumpa kvůli jeho tvrdému postoji vůči imigraci. Ale daň pro velmi bohaté podporuje, bohatí podle ní mají platí „spravedlivý podíl“.
MMF v posledních letech upozorňoval na to, že vysoká nerovnost nemá jen politické dopady, ale také poškozuje ekonomický růst.
A jaké jsou trendy? Od roku 2009 se podíl jednoho procenta na národním čistém bohatství zvýšil z 27,58 % na 32,2 % – především díky vývoji na akciovém trhu.