Opozice kritizuje cestu ukrajinského prezidenta Zelenského do Ománu a podezřívá ho z tajného jednání s Moskvou.
Před očekávanou cestou amerického ministra zahraničí Mika Pompea na Ukrajinu se pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podstatně mění situace, uvádí kyjevská korespondentka ruských novin Nězavisimaja gazeta Taťjana Ivženková.
Sestřelení ukrajinského letadla v Teheránu totiž přilákalo pozornost k tomu, co vlastně prezident Zelenskij dělal na počátku roku.
Jelikož Pompeo odložil svou prosincovou cestu na Ukrajinu, Zelenskij nepřerušil dovolenou, kterou trávil v karpatském horském středisku, a na začátku ledna pak odcestoval i s rodinou do Ománu, kde měl s místním vedením hovořit o investičních projektech.
Tato informace byla na Ukrajině přijata značně kriticky, podobně jako drahá malvínská dovolená jeho předchůdce Petro Porošenka v době války na východě země. Na rozdíl od Porošenka byly ale ratingy současného prezidenta stále pozitivní.
Změna nastala 8. ledna – po sestřelení ukrajinského letadla. Zelenskij se měl podle očekávání vrátit do vlasti hned, přiletěl ale z Ománu až o den později, 9. ledna, což vyvolalo řadu otázek.
Podle veřejně přístupných dat leteckých radarů (RadarBox) přiletěla 7. ledna do Ománu dvě soukromá letadla. První z nich patří Viktoru Medvedčukovi, podnikateli a jednomu z lídrů Opoziční platformy – Za život, který je považován za přítele Vladimira Putina. Medvedčukovo soukromé letadlo přiletělo z Kyjeva, druhé soukromé letadlo letělo z Moskvy, a právě tím se 9. ledna Zelenskij vrátil do Kyjeva.
Noviny na Ukrajině zdůrazňují, že Zelenskij neodletěl z Ománu hned po oznámení letecké katastrofy v Teheránu, a spekulují, že Zelenskij čekal na někoho, kdo přiletěl z Moskvy.
Tiskový mluvčí ukrajinského prezidenta tyto informace označil za lež – k žádným tajným jednáním mezi prezidentem a ruskou delegací v Ománu nedošlo. Odborníci pozvaní do ukrajinské televize ale připustili souvislost mezi „tajným jednáním“ a faktem, že Ukrajina rovnou neoznačila Írán za viníka letecké katastrofy. Kyjev dlouho mlčel, přestože o sestřelení letadla byl informován ve stejnou dobu jako západní politici.
Prezident Zelenskij tuto prodlevu vysvětlil v televizním projevu 11. ledna jako snahu pracovat systémově a bez hysterie.
Jenže političtí protivníci ukrajinského prezidenta to vidí jinak. Petro Porošenko Zelenskému veřejně poradil, aby více důvěřoval informacím západních rozvědek a co nejdříve sestavil komisi pro vyšetřování katastrofy – samozřejmě bez účasti ruské strany. Navíc Porošenko požadoval i svolání zvláštního zasedání Rady bezpečnosti OSN. Oleksandr Turčinov, bývalý předseda ukrajinské bezpečnostní rady státu, připomenul v souvislosti se svoláním Rady bezpečnosti OSN, že jde o již druhý případ sestřelení letadla ruskou raketou a že se Rusko snažilo svými vyjádřeními podpořit Írán a dezinformovat mezinárodní společenství.
V kontextu požadavků opozice se nabízejí i další otázky ohledně možných rozhovorů Volodymyra Zelenského v Ománu. Sestřelení ukrajinského letadla v Teheránu i úmrtí ománského sultána přilákalo pozornost k Zelenského cestě do Ománu, což znamená pro současnou vládu v Kyjevě problémy. Nejde jen o pozornost mediální, ale i o pozornost velkých světových hráčů. Očekává se, že vyjasnění toho, co se vlastně stalo na začátku ledna, přinese Pompeova návštěvě na Ukrajině, spekuluje na konci článek pro ruský deník Nězavisimaja gazeta.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.