Pokud mají USA obstát v konkurenci s Čínou budou muset posílit svůj státní sektor. Jenže to nerad slyší americký byznys…
Rana Forooharová píše pro Financial Times, že USA se musejí vypořádat s posilujícím konkurenčním systémem státního kapitalismu.
Není pochyb o tom, že USA se odpojují od zbytku světa v ekonomické rovině. Stačí se podívat na návrh ministerstva obchodu – například má být možné zakázat dovoz jakékoliv technologie, která bude označena za „národní bezpečnostní riziko“. To ovšem nemusí být jen technologie Huawei, ale klidně i evropský software.
Evropa se dostává do čínské orbity, tvrdí Forooharová, a to i kvůli čínským úspěchům v technologii 5G. Americkou reakci uvádí na příkladu ředitele jedné z důležitých amerických firem, který jí řekl, že už má strach jen mluvit se svými evropskými protějšky vzhledem k restrikcím, které Trump zavedl.
Jenže, USA mají dělat opak – pracovat se spojenci a spolu s nimi vytvořit standardy pro technologii 5G, pro umělou inteligenci atd.
Rada pro mezinárodní vztahy byla v USA typicky neoliberální organizací, připomíná autorka a tvrdí, že jejich nové dokumenty připouštějí jednak fragmentovaný svět a za druhé se přimlouvají za průmyslovou politiku. A to je skutečně značný posun v myšlení.
Deglobalizace a „odpojování“ bylo dřív vnímané jako excentrické téma, ale dnes je součástí mainstreamu a hlásí se k němu výrazné postavy jako je Elisabeth Warrenová nebo Marco Rubio.
Stále více organizací přichází s návrhy, jak se „odříznout“, vymezit vůči Číně a Rusku, mít vlastní výrobní řetězce a udržet si technologickou nadřazenost.
Jistě je možné zpochybnit efektivitu cel. Ale realita je taková, že USA potřebují koherentní hospodářskou strategii ve světě, v němž roste vliv státního kapitalismu, píše Forooharová. Ale zde narážíme na bariéry volného trhu a amerického přístupu „laissez faire“.
Rada pro mezinárodní vztahy pro své návrhy ke změně hospodářské politiky zahrnula hlavně lidi z byznysu, ale zcela ignorovala veřejný sektor. A to přesto, že její dokument určuje, co by měla dělat vláda.
Forooharová ovšem upozorňuje na zjevný rozpor – na jedné straně velké americké firmy toho očividně od vlády hodně chtějí, ale co chtějí dát ony americké vládě? Přestanou velké americké firmy ukládat své zisky v zahraničí? Budou rekvalifikovat ty, kteří to potřebují? Jak se tyto firmy posunou od 40 let nadvlády ekonomie strany nabídky (což bylo pro nadnárodní firmy požehnáním) k lokální ekonomice, která upřednostňuje zaměstnance?
A Forooharová zakončuje: pokud mají USA v oblasti digitalizace soutěžit se zemí jako je Čína, v níž vládne státní kapitalismus, pak nutně musejí posílit svůj veřejný sektor. A to znamená změnit daňovou strukturu. To ovšem byznys nerad slyší.
Ale stejně tak, jako už přichází rozpojování, tak přijde i toto, věří Forooharová.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.